Sudové víno z Moravy? Většinou stejně není moravské

keg_sudy_ok.jpg www.denik.cz | Znáte odrůdu vína Cserszegi füszeres? Že ne? Možná se pletete a znáte ji velmi dobře, jenom o tom nevíte. Je to jedna z maďarských odrůd, která se u nás běžně vydává za populární a nedostatkovou tuzemskou odrůdu Pálava. Falšování stáčených vín u nás dospělo do obludných rozměrů. Stát proto zvažuje, že prodej sudový vín zpřísní. Jak, to se teprve řeší. Podle prezidenta Svazu vinařů ČR Tibora Nyitraye ale zisky z pančování vína končí v kapsách mafiánů.

Ministerstvo zemědělství v jedné z variant vinohradnického zákona navrhlo, že by sudové víno mohli prodávat jen vinaři. Souhlasil by Svaz vinařů s tak tvrdým zásahem do trhu?
Samozřejmě by taková restrikce pro naše vinaře vyrábějící víno z hroznů sklizených v ČR byla dost omezující. Proto navrhujeme, aby se do budoucna jako „sudové víno" mohlo prodávat víno vyrobené naším producentem, 
z hroznů domácího původu, přičemž by se takové víno mohlo prodávat (rozlévat) 
u vinaře ve vinařství, v jeho vinotéce, ale taky ve vinotéce nebo gastrozařízení, které uzavře s výrobcem smlouvu 
o prodeji takového vína. Stane se certifikovaným prodejcem konkrétního vinaře nebo prodejců. Vinař tuto skutečnost nahlásí zemědělské inspekci 
a oba, tedy vinař i prodejce, budou společně garantovat kvalitu a poctivost prodávaného sudového vína.

Sudové víno se nejvíce pančuje. Ze 471 kontrol loni inspekce falšování zjistila ve třetině případů. Přesto, nestačilo by, kdyby se počet inspektorů zvýšil 
a zmnožily by se kontroly?
Víte, v poslední době se udává, že tady existuje 15 000 vinoték. K tomu musíme připočíst další prodejní místa čepovaného vína, jako například trafiky, květinářství, herny, večerky, která nelze označovat jako vinotéky. Dohromady to odhaduji na zhruba 20 až 30 tisíc míst. K tomu si přidejme zhruba tisíc vinařů, kamenné obchody a velkoobchody. Jak velká by měla být armáda kontrolorů?
Menší Asociace vinařů ale tvrdí, že pokud by se omezily „sudovky", bude to znamenat existenční problémy právě pro menší producenty.

Takový argument byste nevzal?
Ne, s tímto argumentem nemůžu souhlasit. V současné době se menší producenti 
v konkurenci na černo prodávaných levných vín ze zahraničí nemůžou se svým sudovým vínem uplatnit téměř vůbec. Navíc hrozí, že do KEG sudu s jejich označením bude nepoctivým prodejcem nalito jiné, třeba i pančované víno, 
a důsledky odhalení pak padnou i na jeho hlavu. V zásadě se naše sudové víno prodává pouze v zavedených vinotékách, s jejichž provozovateli mají malí vinaři dlouhodobé vztahy a vzájemně si důvěřují. Věřím, že poptávka po našem víně bude i po zavedení navrhovaných opatření.

Prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray.

Nejenom ve vinotékách, ale 
i trafikách někdy vidíme nápis „víno dovezené z Moravy", případně jméno moravské firmy, která je distributorem. To ale neznamená, že to víno „vyrostlo" na Moravě. Neměla by matoucí formulace „dovezené 
z Moravy" zmizet?
To jste narazil na obrovský a možná i jeden z hlavních problémů. Postupem času prodejci rozvinuli marketingovou strategii, která spočívá když ne v klamání, tak zcela jistě v matení spotřebitele. Uvedu klasický případ. Přijde zákazník do místa, kde se prodává rozlévané víno. Všude vidí nápisy Sudové víno z Moravy, Rozlévané víno 
z Moravy, reklamní nápisy se jménem vinaře nebo vinařství, často obsahující i jméno známé vinařské obce. Zeptá se, jaké sudové, stáčené neboli rozlévané víno se nabízí. První odpovědí je, že je to víno 
z Moravy. Když je zákazník dále zvědavý, zeptá se, od jakého producenta z Moravy. Tady se mu dostane třeba i pravdivé informace. Jenže zde většinou dotazování končí a zákazník, v domnění, že se dostává víno moravské, provede nákup.

A koupí „cizinu".
Bohužel se většinou jedná 
o to nejlevnější víno ze zahraničí, často na černo dovezené a na černo, tedy bez řádných dokladů, prodávané. Po prvních dvou odpovědích zákazníka už nenapadne, že by víno přivezené z Moravy, od konkrétního vinaře, nebo vinařství nemělo být moravské. Většinou je informace o původu vína umístěná na malém papírku, někde mimo zorný úhel nebo dohlednou vzdálenost zákazníka.

Stává se tak obětí velké cílené manipulace a je ochoten zaplatit za víno více, než by byl zaplatil, kdyby věděl, že se jedná o víno ze zahraničí. Viděl jste někde, že by na vinotéce či jiném prodejním místě byl nápis: Stáčená vína ze zahraničí?
Neviděl, tedy možná jednou. A přitom většina dnes prodávaných čepovaných vín je pravým původem z Moldavska, Makedonie, Srbska, 
v lepším případě ze Španělska, Maďarska a Itálie. Čest výjimkám u solidních prodejců.

Prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray.

Platí plán, že začnete víno označovat českou vlajkou?
Ano, jednoduché odlišení našich vín chceme vyřešit návrhem povinného použití záklopky na hrdle lahve v národních barvách. Podobně jako v Rakousku. Zákazník 
v obchodě bude na první pohled vidět a vědět, zda kupuje víno českého původu. Podle průzkumu provedeného pro Vinařský fond většina zákazníků vyhledává naše víno. Je smutné, že i vinaři a vinařství zvučných jmen se snížili k takovému jednání a stali se 
z nich překupníci laciných vín nízké nebo základní kvality a zneužívají oblíbenost našich vín.

Kdo je dnes takovým nejtypičtějším „pančérem" vína? Jsou to spíše jednotlivci, nebo firmy?
Vzhledem k odhadovanému objemu černého vína kolem 100 milionů litrů se dá čekat, že se jedná o organizovaná mafiánská seskupení. Obáváme se, že po trablech v lihu se nám ta stejná skupina přesunula i s kapitálem do našeho segmentu. Odhalili jsme, že není vůbec složité dovézt na naše území jakékoli prodatelné množství vína na černo, bez vědomí úřadů. O zalátání této systémové chyby teď jednáme s ministerstvem financí. Doufáme, že pan ministr Babiš dostojí svým slibům o řádném hospodaření státu a vytáhne z černé díry i odhadovaných 2,5 miliardy korun daňových úniků.

Kde berou surovinu, třeba na falšování Pálavy?
Na naši Pálavu jsme obzvlášť citliví a mezi lidmi je velmi oblíbená, proto se taky stává častou obětí falšování. Za Pálavu se vydávají třeba maďarská odrůda Cserszegi füszeres, balkánská Tamjanika nebo i jiné uměle upravené a domíchané víno. Markantní je to zejména u Pálavy údajně ze Slovenska. Registrují tam 54 hektarů této odrůdy 
a z nich je většina vína zařazena do lahvovaného. Přitom se nabízí v mnohých výčepech 
a vinotékách. Kde se asi vzala?

S falšováním vína se určitě musely vypořádat i jiné vinařské země. Jak?
Dobrým vzorem je Rakousko, které prošlo velkou očistou po skandálu v 80. letech minulého století. Tehdy se objevila ve víně látka jinak používaná do nemrznoucí směsi
v autě, takzvaný diethylenglykol. Po totálním rozpadu rakouského vinařství se podařilo za pár let vybudovat skvěle fungující systém, který garantuje zákazníkům poctivost výroby a prodeje vína. 
V Rakousku je jakékoli pančování, falšování nebo prodej v rozporu s předpisy nemilosrdně tvrdě trestán jak finančně, tak vězením pro pachatele. A u nás? Dle kontrol je třetina testovaných vzorků označena za falešné, nebo pančované. Je-li to tradiční vrcholek ledovce, tak nám pomáhej Bůh! Jenomže nevím 
o žádném trestním stíhání pachatelů takových podvodů.

http://www.denik.cz/ekonomika/tibor-nyitray-sudove-vino-z-moravy-vetsinou-stejne-neni-moravske-20150223.html