Sazba spotřební daně u alkoholu a alkoholických nápojů v EU

dotace.jpg Sazby spotřební daně za tyto nápoje v EU nejsou jednotné, směrnice č. 92/83/EHS a č. 92/84/EHS určují pouze minimální sazby pro jednotlivé kategorie nápojů.

Konkrétně pro víno (2204), aromatizované víno (2205), šumivé víno (2204) a ostatní fermentované nápoje (2206) včetně šumivých činí minimální sazba spotřební daně předepsaná v rámci EU 0 %. Pro pivo (2203) a míchané nápoje piva s nealkoholickými nápoji činí tato minimální sazba 1,87 Eur/hl/% obj. alk. (to je přibližně 2,- Kč/l). U destilátů je minimální sazba stanovena na 5,50 Eur/hl/% obj. alk. (při 40 % obj. je to asi 55,- Kč/l).

Skutečná sazba spotřební daně je ale v jednotlivých členských státech různá. Pro tiché víno je nulová v Bulharsku, Česku, Německu, Řecku, Španělsku, Itálii, Kypru, Lucembursku, Maďarsku, Maltě, Rakousku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku a Slovensku, tedy v 15 členských zemích z 27. Ve Francii se vybírá v podstatě registrační poplatek, aby byl přehled o produkci a spotřebě vína, v obdobné výši jako u nás odvod do Vinařského fondu. Stát se tam za to stará o marketing vína sám. Nejnižší sazba ze zbývajících 11 členských zemí je stanovena v Polsku a Belgii, kde se pohybuje kolem 10,- Kč/l. Dále se spotřební daň z tichého vína vybírá v Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Nizozemí, Dánsku, Švédsku, Finsku, Anglii a nejvyšší je v Irsku, kde se pohybuje kolem 80,- Kč/l.

U šumivého vína je tomu jinak. Nulová sazba spotřební daně je v Bulharsku, Řecku, Španělsku, Itálii, Kypru, Lucembursku, Maltě, Rakousku, Portugalsku a Slovinsku, v 10 členských zemích EU 27. Opět ve Francii se vybírá v podstatě registrační poplatek, aby byl přehled o produkci a spotřebě šumivého vína. Ze zbývajících 16 zemí je nejnižší sazba v Rumunsku (cca 7,- Kč/l), následuje Polsko a dále Litva, Lotyšsko a Estonsko – v těchto posledních 4 státech je sazba shodná se sazbou pro tiché víno, obdobnou výši má i Maďarsko. Pod hranicí 25,- Kč/l je pak už jenom Slovensko s následujícím Českem. Částku sazby 30,- Kč/l přesahuje Německo, Dánsko a Belgie. Značně nad 50 Kč/l se pohybuje sazba spotřební daně ze šumivého vína ve Švédsku, Nizozemí, Finsku a Anglii. Nejvyšší je opět v Irsku, kolem 160,- Kč/l.

V případě piva se na minimální sazbě spotřební daně nebo v její blízkosti (cca 2,50 Kč/l) pohybují Malta, Rumunsko, Bulharsko, Německo, Lucembursko, Lotyšsko a Španělsko. Česko , Litva a Francie se pohybují kolem sazby 2,80 Kč/l. Pod 8,- Kč/l se ještě dostanou Portugalsko, Řecko, Slovensko, Belgie, Kypr, Estonsko, Rakousko, Polsko, Nizozemí, Maďarsko, Itálie, Dánsko a Slovinsko. Ve Švédsku se sazba pohybuje kolem 20,- Kč/l, v Irsku a Anglii je ještě vyšší a nejvyšší z EU je ve Finsku – přesahuje 25,- Kč/l piva.

Skutečná sazba spotřební daně z lihovin je ve všech státech vyšší než je minimální sazba v EU. Nejnižší jsou sazby v Bulharsku, Kypru, Slovinsku, Rumunsku, Itálii, Španělsku, Slovensku, Maďarsku a Rakousku – pohybují se pro destiláty o objemu 40 % obj. v rozsahu 55,- až 100,- Kč/l. Česko se pohybuje před závěrem první poloviny všech členských států, ve skupině od 100,- po 200,- Kč/l, spolu s Portugalskem, Lucemburskem, Lotyšskem, Litvou, Estonskem, Německem, Řeckem, Maltou, Polskem, Francií, Nizozemím, Belgií a Dánskem. Sazby nad 250,- Kč/l jsou v Anglii, Finsku, Irsku a nejvyšší (510,- Kč/l) je ve Švédsku.

Komise se delší dobu snaží sazby sjednotit, ale názory členských států se různí. Panuje shoda na tom, že fermentovaný alkohol by měl být zatížen nižší sazbou než destilovaný alkohol. O nápojích obsahujících oba druhy rozhodl Evropský soudní dvůr tak, že převažuje-li v nich destilovaný alkohol, náleží pro ně sazba jako pro destilovaný alkohol.

Jako u všeho, existují i zde výjimky. Členské státy mají možnost snížit daň až na polovinu pro

· pivo z malých pivovarů s produkcí do 200 hl ročně

· líh z malých lihovarů s produkcí do 10 hl čistého alkoholu ročně

Dále existují výjimky pro samozásobení pivem či vínem. V některých členských státech se uplatňují snížené sazby daně pro pěstitelské palírny, kde líh je spotřebován v domácnosti pěstitele.

Aby se postoupilo při sjednocování sazeb dále, zadalo DG TAX studii, kterou zpracovává „London Economics“. Studie zhodnotí strukturu zdanění alkoholu v jednotlivých členských státech a působení tohoto zdanění na tamní trh.

Jiří Sedlo, 3. 11. 2010, dle podkladů Evropské komise (DG TAX) za rok 2009