Představení legislativního návrhu SZP 2014 - 2020

euleg.jpg Informace Agrární komory ČR č. 29/2011 - 12.10. představil zemědělský komisař EU Dacian Ciolos legislativní návrh pravidel SZP na období 2014 až 2020 schválený Evropskou komisí. Tento materiál je v důležitých parametrech shodný s neoficiální verzí, se kterou jsme pracovali a jednali již zhruba 2 měsíce předem a podrobně je popsána v informaci AK č.27 ze 4. října 2011.  

 

V současnou chvíli - po vyslechnutí slov zemědělského komisaře EU Daciana Ciolose - není nabízen zastánci vytvoření „dotačního stropu pro velké podniky“ žádný pádný argument. Odpovědi komisaře a pracovníků komise na otázku zastropování byly neprofesionální a bylo vidět, že je přivádí do rozpaků. Silnější byly fakta, že přímé platby jsou pro velké zemědělské podniky zcela legitimní. Aktivně hospodaří v zemědělství, splňují všechna potřebná pravidla agrární politiky EU stejně, jako ostatní podniky a tím zcela naplňují podmínky pro vyplácení přímých plateb v plné výši.

Zastropování ve skutečnosti znamená diskriminaci větších podniků a jednoznačně nerovný přístup k podnikání v rámci EU, který dále povede k větším nárůstu administrace. Původní verze, kde byl strop na podnik na úrovni 150 až 300 tis. Euro, by zasáhla české zemědělství velice významným způsobem, v řádech miliard korun.

Úspěchem vyjednávání je, že se podařilo prosadit výrazné zmírnění dopadů, a to možností navýšit strop započtením osobních nákladů všech zaměstnanců podniku v zemědělské výrobě za předcházející rok. Tohoto kroku bylo dosaženo mnoha způsoby, ale důležitou roli určitě hrála hrozba blokační menšiny ministrů zemědělství iniciovaná právě českým ministrem Ivanem Fuksou a i aktivní činnost našeho Konsorcia nevládních organizací, jehož členy jsou AK ČR, PK ČR , ZS ČR a některé velké podniky.

Hlavní úkoly nadcházejících měsíců:

  • udržet možnost navýšení stropu osobními náklady,
  • pokusit se navýšit limit na podnik o 100 tisíc Euro v porovnání se současným návrhem, kde je hranice od 150 - 300 tisíc euro na hranici 250 - 400 tisíc Euro.

AK ČR má k jednání připravené varianty s tím, že v určitých požadavcích lze slevovat. Některé naše požadavky jsou na druhou stranu ale natolik zásadní, že přes ně - takzvaně -nejede vlak.

Je třeba západním evropským politikům připomenout, že nové země byly při vstupu do EU ovlivněny Berlínskou deklarací 1999, podle které nemohly aspirovat na plné přímé platby. Byly jak na pracovní, tak i na politické úrovni dány přísliby, že diskriminace bude při jednání o nové SZP EU odstraněna a jiná nebude zavedena. Avšak jak vyplývá z bruselského vystoupení zemědělského komisaře Ciolose současný návrh tyto přísliby nerespektuje.

Vzhledem k navržení velmi pomalého snižování rozdílů úrovně přímých plateb v I. pilíři, z něhož se čerpají podpůrné prostředky do zemědělství, požadujeme adekvátní náhradu ve vyšší finanční obálce v programu rozvoje venkova, která ještě není navržena.

Důležité je si také uvědomit, že finance „uspořené“ v rámci zastropování budou přesunuty do II. piliře, tady do opatření pro rozvoj venkova. Zde je však možné riziko jejich nevyčerpání z důvodu potřeby kofinancování z národních zdrojů ČR, přičemž český rozpočet je již dnes na hranici svých možností.

Upozorňujeme také na závažnou situaci v propadu chovu prasat a drůbeže, kde požadujeme možnost podpory v rámci spojených plateb s produkcí i u těchto komodit, protože zásadním způsobem ovlivňují stabilitu zemědělství a zaměstnanost na venkově. Například před vstupem do EU bylo v ČR přes 300 tisíc prasnic a v současné době jich není ani 100 tisíc. Další propad je proto neakceptovatelný.

Hlavním úkolem je narovnat v návrhu SZP rozdílnou úroveň dotací na citlivé komodity, kde je navrženo diferenciované procento možné podpory. A především jsou zde významně rozdílně podporovány z národních a regionálních dotací.. Což je pro nás nepřijatelné.

Zásadně nesouhlasíme s povinností, aby 7 % zemědělské půdy daného podniku muselo být zařazeno mimo produkci. To je zásadně proti současné situaci v EU, kdy se zvyšuje požadavek na zajištění dostatku kvalitních potravin pro obyvatele vnitřního trhu. Navíc zde je závazek dosažení 20 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, kde hraje produktivní zemědělská půda nezastupitelnou roli.

Představený materiál, v podobě schválené Evropskou komisí byl předán na Radu EU. Zde bude zpracováván vyjednávacími týmy ministrů zemědělství členských zemí. Materiál byl zároveň předán do Evropského parlamentu. Čeká nás mnoho práce, abychom při schvalování v obou těchto institucích vyjednali co nejvíce pro dobro českých zemědělců.

 

Souběžně bude v těchto institucích probíhat schvalování rozpočtu pro potřeby SZP EU. Návrh rozpočtu na SZP schválený Komisí je pro nás výhodný, ale je otázka co udělá hluboká krize některých členských zemí EU.

 

Závěr:

  • Legislativní návrh SZP 2014 – 2020 představený 12. října 2011 komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Dacianem Ciolosem je důležitý, nicméně je teprve výchozím bodem k mnoha dalším jednáním.
  • Nyní nastává klíčové období tvrdého vyjednávání v rámci Rady Evropy a Parlamentu EU.
  • Rozhodující pro konečný výsledek bude osobnost a schopnosti ministra zemědělství a potažmo podpůrný tlak nevládních agrárních organizací.

Za AK ČR sdělujeme, že jsme připraveni ve prospěch prosazení našich požadavků udělat maximum a totéž očekáváme od ministra zemědělství a vlády ČR.

 

Za vedení AK ČR

 

Ing. Jan Veleba
prezident AK ČR