Novela zákona publikována ve Sbírce pod č. 26/2017

panacek4.jpg Dne 6. 2. 2017 byla vyhlášena novela zákona č. 26/2017 Sb. o vinohradnictví a vinařství kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Novela je účinná od 1. 4. 2017. Níže naleznete ke stažení kompletní platné znění.

Na základě již dříve publikovaných informací dáváme na vědomí touto formou alespoň základní informace co, novela přináší:

I. Některé základní pojmy používané v textu zákona

1. Výrobce. (§ 3, odst.1) písm. o)
Postavení „výrobce vína” bude nově mít nejenom vinař, ale taky subjekt, který si nechá víno u vinaře vyrobit za účelem jeho prodeje. Tímto ustanovením se, kromě jiných dopadů, vytváří prostor pro prodejce vína, aby se de jure stali výrobcem a mohli tak prodávat víno  formou prodeje sudového vína.

2. Snadno čitelný údaj (§ 3, odst. 1) písm. t)
Definuje se velikost písma, kterou budou informace, u kterých zákon ukládá povinnost „snadné čitelnosti”, muset být provedeny. Například v místě prodeje vína formou rozlévaného, čepovaného, nebo sudového,  bude muset být písmo takové velikosti, aby si je zákazník mohl lehce přečíst třeba i pokud bude stát před pultem a tyto informace budou viset na zdi za prodávajícím.

3. Nebalené víno (§ 3, odst. 1) písm. u)
Nebaleným vínem je každé víno uváděné do oběhu, které není zabaleno v obalu pro spotřebitele, a to až doby, než se začne prodávat spotřebiteli. To se však může spotřebiteli nabízet pouze formou „Sudového vína“. To znamená, že se takové víno bude zpravidla prodávat ve velkém, mezi subjekty pro další prodej, vývoz,  zpracování, balení (plnění do obalu pro spotřebitele) apod. Nebalené víno se v duchu zákona musí pro účely jeho příštího prodeje spotřebitelům zabalit (nalahvovat, naplnit) do obalu pro spotřebitele a prodávat jako balené (spolu s obalem, např. lahev, PETka, Bag in Box, Petainer a pod), nebo prodávat formou rozlévaného či čepovaného vína.

4. Sudové víno (§ 3, odst. 1) písm. v)
Sudové víno je víno, které není zabaleno v obalu pro spotřebitele, stejně jako „Nebalené víno“, ale je určeno pro prodej (a prodáváno) přímo spotřebiteli. Tedy maloobchodně. Jedná se o jednu z forem prodeje vína spotřebitelům. Nikoli o zvláštní druh vína! Formou sudového vína se může spotřebiteli víno prodat k přímé konzumaci v místě prodeje, nebo taky na jeho přání zabalit (například do PET láhve). Formou sudového vína se může tedy víno prodávat např. z KEG sudů, tanků, velkých nádob apod. Tyto obaly však musí vždy splňovat požadavky na uchování kvality vína. Důležité je, že prodávat víno formou sudového vína může pouze „Výrobce vína“, tedy v případě vína vyrobeného na území ČR, nebo „Příjemce vína“ v případě vína ze zahraničí!!! „Výrobcem“ a „Příjemcem“ se však může stát i vinotéka, restaurace apod., když si víno nechá vyrobit, nebo si víno ze zahraničí přiveze, nebo si víno nechá dovozcem vina (obchodním zprostředkovatelem) přivézt!!! S tím souvisí povinnost vést příslušnou evidenci a dokumentaci, podávat příslušná hlášení atd. V opačném případě je možné prodávat to stejné víno jako víno balené, nebo formou čepovaného a rozlévaného vína. Vytváří se tím jednoznačná odpovědnost toho, kdo víno formou sudového vína prodává zákazníkovi za kvalitu a „čistotu”. Pro příště nebude prostor pro výmluvy prodejců, že jim pančované, nebo vadné víno bylo dodáno z místa plnění a vinařů, či plničů, že víno upravil prodejce.

5. Čepované víno (§ 3 odst.1) písm. w )
Forma prodeje vína z jednorázového spotřebitelského obalu (obal určený pro jeho prodej spolu s vínem). Takto může být víno prodáváno spotřebiteli k přímé konzumaci na místě prodeje nebo, na přání spotřebitele, mu může být zabaleno do menšího odnosného obalu (láhev, PETka  a pod.)

6. Rozlévané víno (§ 3, odst. 1) písm. x)
Forma prodeje vína z obalu pro spotřebitele, který nemá větší objem než 5 litrů. Takto se víno prodává pouze pro přímou konzumaci v místě prodeje (restaurace, vinárna, vinotéka apod.). Zde je nutno podotknout, že pro takovou formu prodeje je nutno vlastnit živnostenské oprávnění na „hostinskou činnost“

7. Obal pro spotřebitele (§ 3, odst. 1) písm. y)
Jednorázový obal, který se prodává spotřebiteli spolu s vínem. Může mít objem až do 20 litrů.

8. Příjemce (vína ze zahraničí) (§ 3, odst. 2) písm. b)
Je jím subjekt (dle předpisů EU označený jako provozovatel potravinářského podniku), který jako první příjme víno ze zahraničí. Buď si víno nechá dovozcem, zahraničním subjektem apod., přivézt, nebo je sám dovozcem a tedy i příjemcem.  Pouze tento subjekt, tedy „Příjemce“, může víno prodávat formou Sudového vína. Samozřejmě víno může prodat jako nebalené jinému, ale ten jej může pouze zpracovat, nabalit (nalahvovat, naplnit do BiB, PETek apod.) nebo dále jako nebalené víno prodat apod.

9. Falšování vína (§ 3, odst. 2) písm. a)
Falšováním produktu (tedy vína, burčáku apod.) je použití nedovolených enologických postupů, přidání vody, nebo alkoholu a porušení pravidel pro použití CHOP, CHZO a tradičních výrazů:

Konkrétně pak o:
1. použití enologických postupů, které jsou v rozporu s přílohami k nařízení Komise (EU) č. 606/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí, v platném znění; pokud jsou v těchto přílohách stanoveny limity, jejich překročení se nepovažuje za falšování produktu,
2. přidání vody nebo alkoholu podle Přílohy VIII části II odstavci A bodu 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění, nebo
3. porušení článků 103 nebo 113 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění,

II. Změny ve vinohradnictví

1. Rychle rostoucí dřeviny (§ 4. odst. 2.písm.)
Ve viniční trati je zakázáno zakládání porostu rychle rostoucích dřevin (topoly, apod.)

2. Povolení k výsadbě, nová výsadba a opětovná výsadba révy (§§ 7, 8 a 9)
Od 1. 1. 2016 se, bez ohledu na platnost zákona, zavádí nový evropský systém povolení nové a opětovné výsadby. Nová výsadba je možná v rámci členského státu na ploše 1 % plochy vinic ročně, tedy v případě ČR cca 175 ha. Žádosti o novou výsadbu je možné podávat od 1. 1. 2016 do 28. 2. 2016 na ÚKZÚZ – Registr vinic. Plocha bude rozdělena s jedním preferenčním kritériem, a to žádost na výsadbu vinice pouze k pokusným účelům nebo za účelem produkce roubů a u nichž skončilo schválené období pokusu nebo produkce roubů. Pokud bude převis poptávky nad limit 1 %, bude nová výsadba možná pouze ve viničních tratích za účelem produkce vín CHZO a CHOP. V případě převisu poptávky na rozdělovanou plchu budou žádosti poměrně všem kráceny. Platnost povolení je rok udělení + dva následující roky. Na novou výsadbu není možno čerpat dotace ze SOT s vínem – restrukturalizace vinic, ale je možno využít dotaci z PRV na výstavbu nové drátěnky.
Opětovná výsadba - Od 15. 9. 2015 je požádat ÚKZÚZ o převedení bývalých POV (právo na opětovnou výsadbu) na povolení pro opětovnou výsadbu. Toto povolení má pak stejnou dobu platnosti jako původní POV. Povolení pro opětovnou výsadbu však musí již využít ten, komu bylo uděleno - není jej tedy možné prodat jako POV. Na výsadbu s povolením pro opětovnou výsadbu bude moci být uplatněna dotace na restrukturalizaci vinic ze SOT s vínem. Držitel POV může po celou dobu jeho platnosti (viz doba platnosti POV) a kdykoliv do 31. 12. 2020 požádat o převod POV na povolení pro opětovnou výsadbu. Toto povolení také musí využít ten, komu bylo uděleno a nejde pak převést na jiný subjekt a musí být využito v době jeho platnosti, tedy stejně jako převáděné původní POV. Na výsadbu s takto získaným povolením pro opětovnou výsadbu bude moci být uplatněna dotace na restrukturalizaci vinic ze SOT s vínem, a to s jistotou do konce vinařského roku 2018 (výsadba do dubna 2018). V tuto chvíli není jasné, jakým způsobem bude řešeno další programové období SOT s vínem od roku 2019. Je velmi pravděpodobné, že dotace na restrukturalizace vinic bude zachována, ale nelze nyní s jistotou nic konstatovat.
Od 1. 1. 2016 již může se stávajícím POV nakládat pouze držitel a tato nepůjdou převést na další subjekt.
V případě opětovné výsadby při splnění podmínek je možno využít dotace ze SOT s vínem – restrukturalizace vinic. Je nutno zabezpečit kontrolu vinic před vyklučením jak ze strany SZIF tak ÚKZÚZ.

III. Enologické postupy (§ 12)

Výslovně se zakazuje falšování produktu a zároveň se zakazuje ve vymezených prostorech uchovávat látky, jejichž použití může sloužit k falšování. Příkladně se vymezuje, které látky jsou myšleny. Samozřejmě se nejedná o běžnou vodu.

IV. Nebalené víno (§ 14a, 14b)

Příjemce nebaleného vína (ale taky hroznů, moštu, rmutu) ze zahraničí, musí  do 12 hodin od  příchodu vína do místa určení oznámit stanovené údaje do Registru vedeného ÚKZÚZem. Nebalené víno musí zůstat uskladněno v místě určení po dobu 10 dní. Pokud v této lhůtě odebere SZPI kontrolní vzorek, musí víno zůstat uskladněno až do sdělení výsledku rozboru, což musí být bez zbytečného odkladu.

V. Označování

1. Logotyp  - záklopka (§ 16, odst. 4)
Již dnes je mnoho lahví vína vyrobeného z hroznů sklizených na území ČR označeno jednotným logotypem v podobě kalichu skleničky v národních barvách. Tento logotyp vychází ze známého loga Vína z Moravy, Vína z Čech. Návrh zákona stanovuje povinné použití tohoto logotypu u vín s CHOP a CHZO. Výhodou je, že použití resp. zneužití bude chráněno zákonem. Vlastní podpobu a umístění logotypu bude řešit připravovaná vyhláška.

2. Sudové víno (§ 16, odst. 8)
V místě prodeje formou sudového vína se musí VIDITĚTLNĚ zpřístupnit SNADNO čitelné údaje (tj. takovým způsobem, aby je zákazník lehce přečetl, viz poznámka výše) o označení druhu produktu, CHOP, CHZO, tradiční výraz, obsah alkoholu, zbytkového cukru, stáčírny, provenienci a šarži.

3. Čepované víno a rozlévané víno (§ 16, odst. 9, 10)
Obdobně jako u prodeje formou sudového vína i při prodeji formou rozlévaného a čepovaného vína se přesně stanovuje povinnost, jaké údaje se musí snadno čitelně a viditelně zpřístupnit. Obecně se dá říct, že novelizované znění § 16 jednoznačně přispěje k lepší informovanosti zákazníků a zabrání jejich matení buď při označování obalů pro spotřebitele, nebo při prodeji vína v obchodních místech.

5. Pravidla pro prodej vína formou sudového vína (§ 16b)
Sudové víno se bude moci, bez ohledu na to, zda domácí, nebo zahraniční provenience, za stanovených rovných podmínek, prodávat. Nebalené víno formou prodeje sudového vína může prodávat  „Výrobce“, nebo „Příjemce“ nebaleného vína.  Prodávat sudové víno je možné pouze v provozovně Výrobce, nebo Příjemce. Výrobce i Příjemce musí před zahájením prodeje vína formou sudového vína, nahlásit na ÚKZÚZ do Registru provozovny, ve kterých tuto formu prodeje bude realizovat. Provozovnou se rozumí místo provozování živnosti definované dle Živnostenského zákona. Znamená to, že vinaři vyrábějící víno určené pro prodej formou sudového vína nebudou mít pro prodej ve svých provozovnách (vinařství, vinotéky, hotely apod.) žádná omezení, kromě povinnosti tyto provozovny nahlásit ÚKZÚZu. Je pravděpodobné, že bude nalezen právní vztah mezi výrobci-vinaři a prodejci,  na  základě kterého si Výrobci budou zřizovat „provozovny” v prostorech jiných podnikatelů. Naopak  se může Výrobcem stát „vinotéka” pokud si u vinaře objedná Výrobu vína určeného pro prodej jako Sudové víno. Vinotéka si taky může u dovozce vína (obchodního zprostředkovatele) ze zahraničí nechat přivézt víno, a tím se stane Příjemcem. V souladu ustanoveními § 3 se tak stane sám de jure Výrobcem nebo Příjemcem a bude moci prodávat víno jako Sudové víno. Vinaři zaplatí za „výrobu“ (např. 10. 000,- litrů) vína místo za „koupi“ tohoto vína. Obdobně u vína ze zahraničí zaplatí za „přivezení”  nebo zprostředkování (např. 10.000,- litrů vína) ze zahraničí. Je zřejmé, že prodejci, kteří se prodejem nebaleného vína zabývají pouze jako vedlejší činností, (včetně všech nově vzniklých prodejen typu trafika, tabák, barvy-laky, benzínové pumpy apod.) nebudou mít motivaci dodržovat všechny povinnosti související se statusem Výrobce, nebo Příjemce a proto budou to stejné víno nabízet formou Rozlévaného, nebo Čepovaného vína z obalů pro spotřebitele, nebo baleného vína včetně. Standartní a zavedené vinotéky, vinárny apod., naopak můžou získat na své kvalitě a významu, protože jako Výrobci můžou u vinaře, u něhož si výrobu vína objednají, ovlivnit jeho finální podobu a mít v nabídce víno, které „nikdo jiný nemá” ……kvalitní a jedinečné Sudové víno ….vinotéky  XY. Základem je vztah založený na důvěře v solidnost vinaře a dovozce a taky správně nastavené smlouvy o „výrobě” nebo „přivezení” vína tak, aby případné sankce za vady „vyrobení” a „přivezení”, a to  jak právní tak kvalitativní, byly následně přeneseny na „dodavatele” výroby, nebo přivezeného vína ze zahraničí. Sudové víno se nesmí PRODÁVAT prostřednictvím prodejního automatu. Domníváme se, že je možné sudové víno vydávat ze zařízení, které bude mít vlastní chlazení, dávkovač apod. K samotnému uskutečnění obchodní transakce, tedy nákup a prodej, včetně zaplacení musí dojít osobně mezi kupujícím a prodávajícím. Po zaplacení příslušného objemu vína se bude moci kupující sám obsloužit  a k vydání zakoupeného vína použít automatické výdejní zařízení.

VI. Správní delikty

1. § 39
Část o správních deliktech je zcela přepracovaná. V zásadě obsahuje delikty vyplývající z nedodržení povinností stanovených předpisů EU, jakož i tímto zákonem. V souvislosti s Novým občanským zákoníkem se tyto správní delikty vztahují i na osoby, podnikající tzv. „na černo”, tedy na černo pěstující révu, vyrábějící a prodávající víno. Za nejdůležitější změnu je možné považovat správní delikt „falšování vína“ a trestání ne jenom neodevzdání povinných prohlášení o produkci, sklizni a zásobách, ale nově také uvedení neúplných, nebo nesprávných údajů v případě hlášení o produkci a sklizni!!! Nově se stanovují pásma pro pokuty za správní delikty a to do 3, 4, 5, a 50 miliónů korun.

2. § 39a
Nově se bude trestat nevyužití povolení pro novou výsadbu a povolení pro opětovnou výsadbu. V případě, že žadatel nevyužije povolení pro novou výsadbu a zároveň v roce kdy bylo vydáno, nedošlo ke krácení povolení z důvodu převisu poptávky, bude sankce do 10.000,- Kč za každý započatý hektar. Když by ke krácení požadavků došlo, bude sankce až do 100.000,- Kč. Oboje v případě, že povolení bude využito méně než z 90 %. U povolení k opětovné výsadbě, v případě že toto povolení bude využito méně než z 90 %, bude uložena pokuta 10.000,- Kč za každý započatý hektar. Bude-li povolení k nové výsadbě, nebo povolení k opětovné výsadbě využito na více jak 90%, ale méně než 100 % zaplatí pěstitel pokutu 1.000,-Kč za každý započatý hektar.

Ke stažení:
Zakladni_a_podstatne_zmeny_v_novele_zakona.pdf Zakladni_a_podstatne_zmeny_v_novele_zakona.pdf (393,01 KB)
321_2004.pdf 321_2004.pdf (362,91 KB)