2011 - Stručné informace ze světa

zesveta.jpg Stručné informace ze světa, získané prostřednictvím zahraničičních časopisů Der Deutsche Weinbau a Der Winzer a informace z OIV.

Aktualizováno: 12. 9. 2011

 

Sklizeň 2011 v Šampani může být oproti minulému roku o 20 % vyšší. Jak oznámil Comité Interprofessionnel du Vin de Champagne (CIVC) v polovině srpna, mohou vinaři pro šampaňské sklidit letos hrozny až do výnosu 12,5 t/ha, což odpovídá 78 hl/ha. V roce 2010 to bylo 10,5 t/ha a 2009 jen 9,7 t/ha. Letošní sklizeň tak umožní produkci 360 mil. lahví šampaňského. Maximální možný výnos v daném roce se nestanovuje podle stavu porostů révy a předpokládaného výnosu hroznů, ale podle předpokladu prodeje šampaňského na základě vývoje z minulých let. Po krizi v letech 2008 a 2009 se v roce 2010 prodalo po celém světě o 10 % lahví šampaňského více. Pro rok 2011 CIVC očekává růst o dalších 9 %. Der Winzer 22.8.2011/JS

Zářijové krupobití ve štýrských sadech a vinicích. Hned 1. září řádilo nad částí Štýrska krupobití, které poškodilo přes 5 tisíc ha zemědělských ploch. Kroupy až velikosti golfového míče způsobily škodu kolem 2,7 mil. Eur. Krupobití tak pozdě a při takové intenzitě a velikosti zasažené plochy místní v posledních 60 letech nepamatují. Der Winzer 2.9.2011/JS

Spolková sklepní inspekce se zaměřila na „Sturm“ (=burčák). Vysoké ceny rakouských hroznů přiměly řadu producentů „rakouského burčáku“ přemýšlet o zahraničních hroznech nebo moštu. To znamená, že Sturm je místy nahrazován částečně zkvašeným moštem ze zahraničí. Právě z důvodu cenového rozdílu a předejití klamání spotřebitele se letos inspekce zaměřila na tento produkt. Současně bylo vyzváno i ministerstvo zdravotnictví k obdobné kontrole. Der Winzer 5.9.2011/JS

V Rakousku je pro ročník 2011 povolen přídavek kyselin. Obdobně jako v roce 2009 je i letos povolen přídavek kyselin v množství 1,5/2,5 g/l. Povoluje to členský stát, Spolkové ministerstvo zemědělství, lesnictví, ochrany přírody a vodohospodářství tak učinilo již v srpnu. Víno může být přikyseleno max. dávkou 2,5 g/l (vyjádřeno jako kyselina vinná). Čerstvé hrozny, částečně prokvašený mošt a mladé víno max. 1,5 g/l. Povolena je L(+) a L(-) kyselina vinná, L-kyselina jablečná, DL-kyselina jablečná a kyselina mléčná. Kyselina vinná musí pocházet z vinařských produktů. Der Winzer 5.9.2011/JS

***************************************************

 

 

Oficiální internetové stránky rakouských vín mají nový design. Celkem přes 5 tisíc stránek je k nalezení v němčině, angličtině, ruštině, čínštině a japonštině. Roční počet přístupů činí na adrese www.oesterreiHYPERLINK "http://www.oesterreichwein.at/"chwein.at 5 milionů. Jsou ve správě rakouské vinařské marketingové organizace ÖWM, která přijímá vybrané prostředky z vinařského fondu, vlastním výběrem se nezabývá, to provádí AMA (centrální marketingová organizace pro zemědělství). ÖWM hospodaří ročně s 6,5 mil. Eur (160 mil. Kč) a má 25 zaměstnanců.

Mimo jiné ÖWM financuje i sledování trhu s vínem. V roce 1995 tvořil prodej ze dvora 50 % a prodej přes supermarkety 38 % objemu. V roce 2009 supermarkety prodaly 57 % a vinaři přímo ze dvora jen 30 %. Největší podíl tuzemského vína se spotřebovává v gastronomii (84 %), následují domácnosti (75 %) a nejvyšší podíl zahraničního vína se prodává v supermarketech (34 %). Hodnota prodávaného vína v supermarketech za poslední desetiletí narostla o 80 %, mírně převažuje červené víno, růžové víno si drží stabilní podíl.

Rakouská vinařská akademie, z poloviny vlastněná ÖWM, v roce 2010 zorganizovala přes 850 seminářů pro více než 17 tisíc osob. S rakouským vínem se v roce 2010 na pozvání ÖWM seznámilo 520 zahraničních osob, především dovozců, novinářů a sommelierů z celého světa.

ÖWM podporovala účast na 36 veletrzích po celém světě. Hodnota exportu vína dosáhla 140 mil. € (3,5 miliardy Kč). Nejdůležitějším zahraničním trhem je Německo (70 % objemu exportovaného vína). Objemem se stále na druhém místě drží Česko s 1/10 objemu exportu do Německa. Ve finanční hodnotě je před námi ještě Švýcarsko, USA a Nizozemsko.

I podle inzerce ÖWM v zahraničním tisku je patrné, že do ČR investovali hned po Švýcarsku nejvíce prostředků. Sponzorovali v zahraničí také vydání 3 knih, z toho jednu u nás (Franz Jaksch: Víno z Rakouska). W1/1/JS

Tančící kvasinky. M. Bachmann z Rakouska si nechal po celém světě patentovat hudbu pro kvasinky. Tvrdí, že zvukové vlny podporují činnost kvasinek. V nerezových tancích jsou umístěny reproduktory, z kterých se během kvasného procesu šíří hudba, od Mozartových symfonií přes Bachovy kantáty a operetní árie až po polku. Zvukové vlny dodávají kvasinkám energii pro jejich práci, zvyšuje se jejich povrchová plocha a s tím i reakční rychlost. Během kvašení není nutné řídit teplotu, tank se nepřehřívá. Systém byl ověřován ve škole v Klosterneuburgu na Veltlínském zeleném. Muzikální víno mělo vyšší obsah glycerinu a nižší zbytkový cukr při stejném obsahu alkoholu. W2/1/JS

V Rakousku byla v roce 2010 nejnižší sklizeň od roku 1985. Přesto se udržel prodej ze dvora přibližně na 30 % prodeje rakouského vína a v obchodních řetězcích činí podíl rakouského vína 65 %. Tuzemské víno na celkové spotřebě tvoří přes 80 %. Nižší sklizeň i v roce 2009 se podepsala taky na poklesu exportu o téměř 14 %. Ale Rakousko se zaměřilo na vývoz lahvového vína na úkor vína sudového, takže průměrná exportní cena přesáhla 2 €/l. W1/2/JS

Průměrná pracnost v Rakouském vinohradnictví se pohybuje kolem 350 hodin/ha/rok. Nejnáročnější je sklizeň s dopravou hroznů (100 hodin), následuje řez (90 hodin), zelené práce (75 hodin), uvazování tažňů (20 hodin), péče o půdu (15 hodin), ochrana révy (12 hodin). W2/2/JS

V Rakousku lze i stolní hrozny produkovat jen ve vinařských tratích. Pro výsadbu vinic se stolními odrůdami je nutné získat výsadbová práva shodná s výsadbou moštových odrůd. W1/3/JS

Od 1. 5. 2011 skončily výjimky v některých členských zemích pro volný pohyb pracovních sil v EU. Po 7 letech od vstupu nových členských zemí tak byla naplněna další deklarovaná základní svoboda obyvatele EU, zatímco volný pohyb zboží byl umožněn ihned vstupem do EU. Netýká se to ale Bulharska a Rumunska, ty se stanou rovnoprávnými v této oblasti až v roce 2014. Co se týče zaměstnání ve starých členských státech EU, jsou tyto dva členské státy většinou ve stejném režimu jako nečlenské balkánské státy, s výjimkou Kosova. Podle W2/3/JS

Náklady na výsadbu vinice v Rakousku. Celkové náklady za prvních pět let, včetně předvýsadbové přípravy půdy, činí necelých dvacet tisíc Eur (cca 500 tisíc Kč). Jsou ale již odečteny příjmy z nastupující úrody hroznů ve třetím a čtvrtém roce od výsadby (cca 2 tisíce Eur). V roce před výsadbou vinice se pohybují náklady kolem 1,1 tis. €, ve výsadbovém roce 9,3 tis. €, ve druhém roce od výsadby 7,8 tis. €, ve třetím roce po odečtení hodnoty sklizených hroznů 1,1 tis. € a ve čtvrtém roce 140 €. V nákladech je započten pronájem půdy, zúročení investovaného kapitálu ve výši 2 % ročně, členské příspěvky vinařskému svazu ve výši 168 €/ha/rok, příspěvek do vinařského fondu v částce 55 €/ha/rok.

V produkčních vinicích se pohybují roční náklady, stejně jako příjmy z hroznů, kolem 7 tisíc Eur/ha. Počítáno bylo s výnosem hroznů 8,7 t/ha odrůdy Veltlínské zelené a cenou hroznů 0,75 €/kg. V Rakousku vychází průměrná nákladová cena láhve 0,75 l vína 2,54 €. Jde o Veltlínské zelené při výnosu 6.525 litrů vína/ha v kategorii jakostní víno. W3/3 a W1/7/JS

Spolková sklepní inspekce v Rakousku přitvrdila. Nyní provádí kontrolu týmy dvou až šesti inspektorů a ve větších podnicích jsou několik dnů. Výběr podniku, který bude kontrolován, se provádí na základě analýzy rizika. Samozřejmě, že všichni vinaři mají pocit, že právě oni jsou příliš kontrolováni, ale obecně se zpřísněním dozoru souhlasí. Na významu získala prohlášení o přepravě vína, kde odpovědnost za pravdivost údajů nese prodávající a musí být dokázána provázanost s registrem vinic. Nedostatky se projevují asi u 1/3 kontrolovaných podniků, především jde o vedení sklepní evidence a o etikety vína. Ministerstvo zemědělství nabízí v rámci svého poradenství vinařům možnost nechat si bezplatně zkontrolovat návrhy etiket právníkem specializovaným na vinařské právo. Zásadní je kontrola rakouského původu vína. Kvůli nálezům nepořádků v původu se dostalo již několik podniků před soud. W4/3 a 1/4/JS

V importu rakouského vína se začíná prosazovat Japonsko. Zatím je sice v množství vyvezeného vína v Rakousku až na 15. místě s objemem asi 150 tis. litrů, ale je dosahována nejvyšší exportní cena - v průměru 6,80 €/láhev. W2/4/JS

Rakouská účast na veletrhu ProWein Düsseldorf je největší aktivitou rakouských vinařů v zahraničí. V roce 2011 se veletrhu zúčastnilo 360 rakouských vystavovatelů. Využili tak možnosti kontaktovat 38 tisíc odborných návštěvníků z celého světa, jejich počet se meziročně zvýšil o 5 %. Rakouští vinaři tradičně zabrali celou halu na veletrhu. Premiérou byla prastará gruzínská metoda přípravy vína v amforách, v Rakousku poprvé použitá. Na veletrhu je patrná postupující internacionalizace. V "rakouské hale" zaznamenali velký zájem návštěvníků z východní a severní Evropy, zatímco Američanů a Asiatů bylo méně. Velký zájem mimo Německa byl ze Švýcarska a ze zemí se státním monopolem na alkohol - Švédska, Norska, Finska a Dánska. Opomenout nelze ani Polsko a Slovensko. W1/5/JS

Ve Vídni vznikla šestičlenná skupina vinařů WienWein. Mají zájem o zachování vinařství ve městě, celkem sami obdělávají 600 ha vinic. Pozemky pro vinice ve městě stojí 10 až 15 €/m2 (přes 2,5 mil. Kč/ha) a jsou tak 8 až 10x dražší oproti sousednímu Weinviertelu. Skupina chce prosadit zákon, který by zajistil udržení každého čtverečního metru vinice a zakázal vyklučení a převod na okrasnou zahradu nebo louku. W2/5/JS

VINITALY 2011: Rekord v návštěvnosti - 156 tisíc osob. Celkem 4 tisíce vinařů nabízelo své produkty 48 tisícům návštěvníků pocházejícím ze zemí mimo Itálii. Tím se zvýšila návštěvnost o 3 %, ale přesto se veletrh v roce 2012 zkrátí o jeden den na 4 dny. Cílem budou odborní návštěvníci. W3/5/JS

**********************************************

 

 

Vinohradnictví v Bádensku. Tato nejjižnější německá vinařská oblast je osázena 15.902 ha vinic s průměrnou velikostí parcel 11 arů. Dalších asi 1.600 ha je vyklučeno a čeká na opětovnou výsadbu. Přibližně polovinu plochy obdělávají podniky s výměrou do 5 ha a druhou polovinu podniky nad 5 ha vinic. Je zde velmi rozšířeno družstevnictví, v oblasti se nachází 90 družstev, které produkují 70 % vína Bádenska. 40 % vinic je starší dvaceti let. Maximální výnos je omezen na 90 hl/ha. DDW 1/7/JS

Malé podniky jsou i v zemi modrých hroznů – Württembersku, i když podniků s plochou vinic nad 5 ha přibývá a v nových výsadbách se zvyšuje podíl bílých odrůd. Podniky s plochou nad 5 ha obdělávají 46 % vinic a podniky do 5 ha 54 % z celkové výměry 11.496 ha. Za období let 1998 až 2010 ubylo 25 % podniků, přičemž plocha vinic je stabilní. Silný je i podíl „hobby-vinařů“ na celkové ploše vinic – 23 %. 80 % plochy spadá pod 49 vinařských družstev. Podíl modrých hroznů činil v roce 2010 71 %, ale od roku 2007 se snižuje. Nejčastější odrůdou je Trolínské (2.367 ha), roste i podíl Frankovky (1.619 ha). V roce 2010 bylo 44 % obnovované plochy osázeno bílými odrůdami, v trendu je Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Sauvignon a Pinot blanc. DDW 1/9/JS

Že by se vracely staré časy? Finanční stráž v Itálii na žádost státního zastupitelství zadržela 11 osob mezi Neapolí, Palermem, Katánií a Trapani. Jsou ve vyšetřovací vazbě obviněni z toho, že v letech 2005 až 2008 vyrobili a uvedli na trh 285 tisíc hektolitrů falšovaného vína. První pozornost vzbudili, když v prosinci 2007 byla při preventivní kontrole v palermském přístavu objevena cisterna s tekutou glukózou. Postupně se „objevilo“ 8.717 tun této glukózy. Bylo z ní, vody a matolin vyrobeno „víno“, které bylo spotřebováno na italském a zahraničních trzích. DDW 1/15/JS

Produkční náklady a příjmy v německém vinařství. Data vychází z průměrů let 2002/2003 až 2007/2008 a zohledňují velikost vinařského podniku. Je propočten na 3 velikosti podniku, který prodává sudové víno – do 10 ha, 10 až 20 ha, nad 20 ha plodných vinic.

V nejmenším podniku dosahují celkové náklady 13.180 €/ha, tj. 1,23 €/l vína, ale skutečnou prodejní cenu vína dosáhne max. 0,90 €/l. Aby se dlouhodobě uživil, potřebuje jinou činností získat dodatečné příjmy (nebo např. dotace) v takové výši, aby celkové přepočtené příjmy dosáhly 1,46 €/ha.

V prostředním podniku dosahují celkové náklady 9.211 €/ha, tj. 0,96 €/l vína, ale skutečnou prodejní cenu vína dosáhne max. 0,84 €/l. Aby se dlouhodobě uživil, potřebuje jinou činností získat dodatečné příjmy (nebo např. dotace) v takové výši, aby celkové přepočtené příjmy dosáhly 1,19 €/ha.

A v podniku nad 20 ha dosahují celkové náklady 5.018 €/ha, tj. 0,55 €/l vína, ale skutečnou prodejní cenu vína dosáhne max. 0,62 €/l. Aby se dlouhodobě uživil, potřebuje jinou činností získat dodatečné příjmy (nebo např. dotace) v takové výši, aby celkové přepočtené příjmy dosáhly 0,99 €/ha. DDW 1/15/JS

Energie z druhotných surovin při produkci vína. Ve falckém vinařském centru Neustadt/Weinstrasse vznikla první německá teplárna, která spaluje odpad vznikající při produkci vína a získané teplo dodává do sítě. Snižují se tím náklady na palivo a ušetří ročně 2 tisíce tun CO2 ve srovnání s běžným vytápěním lehkým topným olejem (LTO) či plynem. Zařízení je nainstalováno ve výzkumném ústavu a škole pro vinařství a zahradnictví. Z matolin se získává grapa, ze semen olej. Ale je možné ještě jejich následné využití. Po zbavení vody se dosuší a vyrobí se pelety. Ty mají ještě vyšší výhřevnost než běžné dřevěné pelety. Jejich spalováním pokrývá celý rozsáhlý areál ústavu 85 % veškerého tepla, které každoročně spotřebuje. Způsob výroby matolinových palet je celoevropsky patentován. Popel lze využít jako minerální hnojivo ve vinicích, tím se celý kruh bezodpadní technologie, víno – grapa – olej – energie – hnojivo, uzavře. Pokud by byly takto využity matoliny ze všech německých vinic, došlo by k úspoře 135 milionů litrů LTO a k úspoře 354 tisíc tun CO2. Der Winzer 3. 8. 2011/JS

*********************************************

 

Spolková země Baden-Württemberg poskytne vinařům a ovocnářům poškozeným jarními mrazy 7 milionů €, rozhodl o tom 27. 7. 2011 zemský Parlament. Cílem je pomoci poškozeným pěstitelům co nejdříve a nekomplikovaně. Proto s podporou souhlasili poslanci všech stranických frakcí. Podpora se začne vyplácet začátkem září. Podpora je možná na základě předpisů EU pro ty podniky, u nichž došlo k výpadku alespoň 30 % sklizně. Minimální platba bude ve výši 3.000 € a maximální ve výši 50.000 € na podnik. Budou podpořeny i podniky, které fungují jako vedlejší zdroj příjmu majitele. V zemi se nachází 28 tisíc hektarů vinic. Jarními mrazy bylo totálně poškozeno 3.200 ha z nich a 740 ha sadů. Der Deutsche Weinbau 28. 7. 2011/JS

********************************************

Kroupy a sucho v Evropě. V Rakousku způsobilo krupobití ohromné škody. Východní Anglie byla prohlášena za suchou oblast. Ve Francii budou suchem poškození zemědělci odškodněni, ale ne formou jak by si představovali. Prezident N. Sarkozy ujistil, že vláda posečká rok se splátkami úvěrů a s daní z pozemků, ale s žádnou přímou finanční pomocí se nepočítá.

Krupobití způsobilo značné škody po suchém období v Rakousku. Postiženy jsou země Burgenland, Dolní a Horní Rakousko, Štýrsko i Vídeň. Celkové škody jsou vyčísleny na více než 3 miliony Eur. Podle prvních sčítání jsou nejvíce poškozeny polní plodiny, zelenina, ovoce a réva vinná, celkem na ploše kolem 7 tisíc hektarů. V Rakousku je 80 % zemědělské plochy pojištěno proti krupobití.

Britské ministerstvo zemědělství vyhlásilo část východní Anglie za suchou oblast. Velmi blízko k této situaci se nachází i další oblasti země. U některých polních plodin jsou škody již nevratné.

V Německu bouřky vyschlým polím nepomohly, voda odtekla.

O předčasné platby podpor zatím požádaly jen 3 členské státy – Francie, Belgie a Španělsko. Chtějí tím pomoci zemědělcům poškozeným suchem a v případě Španělska přemírou srážek. Agrarheute.com 15.6.2011/JS

***************************************

O minulém víkendu způsobilo krupobití značné škody ve Štýrsku, Burgenlandu, Horním a Dolním Rakousku poblíž našich hranic.

První odhady škod jsou následující:

  • Burgenland: 1 tisíc hektarů obilí, sadů, vinic (škoda cca 200 tisíc Eur)
  • Dolní Rakousko: 3,5 tis. ha zeleniny, obilí, sadů, cukrovky a cibule (škoda cca 650 tisíc Eur)
  • Horní Rakousko: 1,35 tis. ha zeleniny, obilí, kukuřice, sóji (škoda cca 450 tis. Eur)
  • Štýrsko: 1,1 tis. ha obilí, dýní, sady, vinice (škoda cca 1 mil. Eur)
  • Vídeň: 150 ha sadů a vinic (škoda cca 800 tisíc Eur)

Krupobití postihlo přes 7 tisíc hektarů zemědělské půdy a způsobilo škody za 3 miliony Eur. Der Winzer 6. 6. 2011/JS

****************************************

Francouzští vinaři požadují pojištění příjmů. V dopise zemědělskému komisaři EU (D. Ciolos) požadují francouzští vinaři sdružení ve Svazu nezávislých vinařů (VIF) zavést v rámci budoucí zemědělské politiky pojištění příjmů na evropské úrovni. Důvodem jsou časté a extrémní výpadky příjmů, které již přestály být jen občasnými náhodami. Jako příklad uvádějí průměrné příjmy vinařského podniku ve vinařské oblasti Provence - Cote d´Azur:

Rok (příjem): 2000 (30 tis. €); 2002 (16 tis €); 2004 (35 tis €); 2006 (13 tis.€)

Vše zahrnující pojištění příjmů považuje VIF za vhodný nástroj. Doporučují k tomu využít zkušenosti z USA a Kanady, kde již delší dobu funguje. Předpokladem je, že nebude třeba státního kofinancování. Agrarheute.com 23.5.2011/JS

*************************************************

V Rakousku se inspekce zaměřuje i na značení vína z dovozu. Z důvodu nižší sklizně hroznů v roce 2010 řada vinařů v Rakousku musí přikupovat zahraniční vína. Aby se zamezilo klamavému označení a zneužívání rakouského původu vína, zvýšila tamní sklepní inspekce pozornost kontrole značení původu vína. Mezi řadou kontrolovaných podniků se našly i takové, u kterých bylo pod označením rakouského původu prodáváno zahraniční víno. Postih je neminul. Der Winzer 4.4.2011/JS

Německo požaduje prodloužení existence výsadbových práv. Německá parlament požádal 18. 3. 2011 německou vládu o prosazování prodloužení další existence výsadbových práv v EU až do 31. 12. 2025. Jedním z hlavních důvodů je zabránit přesunu vinic ze svahů na roviny a zabránit zprůmyslnění produkce vína. Der Deutsche Weinbau 21.3.2011/JS

 

****************************************

Plochy množitelského materiálu révy v Německu v roce 2009

Podle Spolkového úřadu pro odrůdy bylo v roce 2009 uznáno 350 ha matečních vinic, z toho 22,05 ha v kategorii předstupeň, 74,95 ha jako základní materiál a 253 ha v kategorii certifikovaný. Standardní se nevyskytoval. Největší plocha ve všech kategoriích se týkala Ryzlinku rýnského (celkem 74 ha), následoval Müller Thurgau (43 ha) a Pinot noir (41 ha). Podle pořadí uznaných matečních porostů lze usuzovat na to, co se a v jakém rozsahu množí. Na 6. místě byl Dornfelder, na 7. Sylvánské zelené, na 10. Regent, na 11. Chrupka bílá. Dále viz tabulka vybraných odrůd:

Pořadí

Název odrůdy

Plocha v ha

16

Trolínské

4,97

18

Cabernet Mitos

4,65

19

Acolon

4,20

20

Svatovavřinecké

3,78

21

Cabernet Dorsa

3,65

22

Jakubské

3,52

23

Solaris

3,27

24

Johanniter

3,15

26

Frankovka

2,55

31

Cabernet Cubin

1,48

37

Cabernet Cortis

1,05

41

Cabernet Sauvignon

0,62

45

Cabernet Dorio

0,50

48

Nobling

0,32

49

Zweigeltrebe

0,31

51

Cabernet Carbon

0,31

73

Merzling

0,03

82

Orion

0,01

83

Hibernal

0,01

Podnožových vinic bylo uznáno 21,3 ha, z toho v kategorii předstupně 3,99 ha, v základním materiálu 8,95 ha a ve stupni certifikovaný materiál 8,37 ha. Kategorie standard nebyla. Největší plochy dosáhly K 125 AA (6,96 ha) a K 5 BB (6,83 ha), pak s odstupem SO 4 (2,94 ha). Na dalších místech postupně následovaly podnože Binova (1,80 ha), T 5 C (1,54 ha) a dále již pod 1 ha vykázaly Börner, 420 A MG, 101-14 MG a Sori. Zbývajících 6 dalších podnoží bylo uznáno na ploše u každé pod 0,1 ha.

V révových školkách bylo uznáno 17,5 mil kusů sazenic, z toho v kategorii předstupeň 357 tisíc ks, základního materiálu bylo 1,1 mil. ks a certifikovaného 16,1 mil. ks. Standardní se nevyskytoval. Odrůdové pořadí odpovídalo přibližně pořadí uznaných matečních porostů. Sazenic v kartonáži bylo uznáno 11,17 tis. ks, v předstupni a standardu žádný, 500 ks jako základní a 10,67 tis. ks v kategorii certifikovaný. Největší podíl připadl na Phoenix (5,32 tis. ks), Regent (2,2 tis. ks) a Ryzlink rýnský (1,5 tis. ks). Sazenic podnoží bylo uznáno celkem 72,7 tis. ks, z toho 56,5 tis. ks jako předstupeň a 16,2 tis. ks v kategorii základní množitelský materiál. Certifikovaný a standardní materiál se nevyskytoval. Z odrůd se nejvíce množila SO 4 (27,5 tis. ks) a K 5 BB (25,4 tis. ks), následovala Binova (12,2 tis. ks). Dalších 8 již bylo z hlediska množství nevýznamných.

Blatt für Sortenwesen 2010, Heft 10, str. 252 – 257./Vybral J. Sedlo, 6. 1. 2011

******************************************

V roce 2010 se opět v Německu zvýšil počet sezonních pracovníků v zemědělství z Rumunska. V polovině září bylo při sklizňových pracích zaměstnáno 90,5 tis. osob z Rumunska, což je asi o 10 % více než před rokem. Rumunové jsou ale až na druhém místě za Poláky, kterých tam pracovalo do konce září 163 tisíc. DDW20/1/JS

Krupobití v roce 2010 v Německu. Jenom v Porýní-Falci bylo poškozeno 6 tisíc ha zemědělské plochy, z toho tvořily polovinu vinice. Tato spolková země hradí 50 % nákladů na pojištění (do výše 50 Eur/ha). V Porýní-Hesensku je za stejných podmínek již pojištěno asi 40 % plochy vinic. Ve Württembersku v roce 2010 totální škody nebyly, tam si to kroupy vybraly rok předtím. Extrémní škody tam byly v sedmdesátých letech, kroupy se musely odklízet sněhovými pluhy. V roce 1980 bylo pořízeno na letiště Stuttgart první a v roce 2007 druhé letadlo na ochranu proti kroupám. Pomocí jodidu stříbrného a ročních nákladů kolem 230 tisíc Eur se tak snaží alespoň snížit škody způsobené krupobitím. Vinaři hradí jen menší část nákladů ve výši 50 Eur/ha. Obecně platí, že kroupy se v Německu přihánějí stále dříve a s vyšší intenzitou. DDW21/1/JS

Export německého vína ve vinařském roce 2009/2010. V objemu vývozu byl zaznamenán meziroční pokles o téměř 14 %, ve finanční hodnotě přes 11 %. Průměrná cena vyváženého vína činila téměř 2,00 Eur/l, o 3 % více než rok předtím. Na poklesu se podílelo především stolní a zemské víno, jakostní jen málo (3 %). Jakostního vína bylo vyvezeno 63 % z celkového objemu vývozu. Bylo vyvezeno 79 % bílého vína, jakostního bílého 58 %. Ale podíl červeného na vývozu stále narůstá. Ve finančním vyjádření jsou největším dovozcem německého vína USA – ¼ z veškerého exportu za celkem 423 milionů Eur. Následuje Anglie a Holandsko, pak Rusko, Švédsko a Norsko. Trh v USA se vyvíjel dobře, snížil se jen o 2 %. Nejdynamičtěji v USA ale roste trh s vínem do 10 dolarů, německé víno tam na trhu tvoří 4 % s průměrnou cenou 3,25 Eur/l, což je vysoká cena v porovnání s jinými exportními cíli. Do Anglie se vyváží zase největší množství vína, 1/5 veškerého objemu, ale pouze za průměrnou cenu 1,56 Eur/l. Ale meziročně klesl objem i cena o ¼. Nejvíce se to dotklo Liebfrauenmilch, o které tam přestává být zájem. Holandsko je v objemu exportu na druhém místě, v hodnotě na třetím. Po letech nárůstu nastal pokles v objemu i hodnotě o 14 %. Zajímavá je Skandinávie s trvalým růstem spotřeby vína, nyní je to 23,5 l/osoba/rok. V Norsku, kde konzumují ze ¾ bílé víno, je na prvním místě německé, teprve pak francouzské a italské. Hodnota exportu meziročně vzrostla o 10 %, objem se snížil o 2 %. Ve Švédsku mají německá bílá vína druhé místo po JAR, ale jejich průměrná exportní cena činí jen 1,30 Eur/l. Export se ale taky snížil. Za zajímavé trhy je považována i Asie – Rusko, Čína, Indie, i když zatím s menším objemem dovozu. Švýcarsko díky poloze, spotřebě vína (40 l/osoba) a průměrné ceně (spotřebitelská 8 Eur/láhev) je rovněž zajímavý partner. DDW21/2/JS

„Uhlíková stopa“ vinařského podniku. Prvním vinařským podnikem v Německu, který si nechal zpracovat studii zatížení CO2 je Weingut Zähringer. Podnik pracuje od roku 1986 ekologicky, je v něm zaměstnán jako vedoucí podniku Paulin Köpfer (který byl u nás v roce 1991 jako jeden ze dvou přednášejících o biovinařství v Německu). Ze studie vyplývá, že tento bádenský podnik, člen Ecovinu, v roce 2008 vyprodukoval 80 tun oxidu uhličitého, což odpovídá 80 zpátečním letům z Berlína na Mallorcu. Jsou v tom započteny i nakoupené hrozny, kdyby se jednalo jen o vlastní podnik s 10 ha vinic, činila by „uhlíková stopa“ 51 tun CO2, tedy asi 1 kg oxidu uhličitého na litr vína. Je to výzva do budoucna pro trvale udržitelné vinařství. Hnojení je bezproblémové už nyní, nezatěžuje klima. Další možnosti snížení zatížení jsou například v náhradě nevratných skleněných lahví o obsahu 0,75 l za třílitrové Bag-in-Box nebo alespoň v používání přírodního korku. Možností snížení je i zvýšení podílu odolnějších odrůd révy, náhrada kovových sloupků dřevěnými, včasná výměna auta za vozidlo s ekologičtějším motorem. DDW21/3/JS