2010 - Stručné informace ze světa

zesveta.jpg Stručné informace ze světa, získané prostřednictvím zahraničičních časopisů Der Deutsche Weinbau a Der Winzer a informace z OIV.

 

Aktualizováno 31. 12. 2010

Změny v rakouském vinohradnictví. V EU je nařízeno každých 10 let provést šetření o vinařských podnicích. Jde o jednotnou, stále stejnou metodiku. Zde jsou nejzajímavější změny v Rakousku při srovnání stavu 1999/2009. Aktuální plocha vinic je 45.530 ha – pokles za deset let o 6,1 %. Počet podniků se snížil z 32 tisíc na 20 tisíc, tedy o 37 %! Z těch dvou předcházejících vět vyplývá, že dochází k rychlé koncentraci, ke zvyšování plochy obhospodařované podnikem. Ubývá vinařů majících ještě jiné zaměstnání. V odrůdové skladbě přibyly modré odrůdy, jejich podíl se zvýšil z 24 % na 35 % plochy veškerých vinic. Z bílých odrůd tvoří Veltlínské zelené téměř polovinu (45,3 %) – obdobně jako před deseti lety a mezi modrými vede Zweigeltrebe s podílem 40,8 % na ploše modrých odrůd, což je výrazný nárůst této odrůdy, která byla v uplynulém desetiletí nejčastěji vysazována. I přes restrukturalizaci je více než polovina vinic v Rakousku starší jak dvacet let. Mladé, dosud neplodné vinice tvoří 4 %. V samotné Vídni se nachází 557 ha vinohradů, o které pečuje 379 podniků. W8/1/JS

Champagne zvýšila maximální možnou hranici výnosu hroznů. V roce 2010 byla zvýšena maximální možná hranice výnosu poté, co byla v roce 2009 snížena z důvodu potíží při prodeji. Takže aktuální maximální možný výnos hroznů pro šampaňské ročníku 2010 je 10,5 t/ha a znamená zvýšení o 9 %. W8/2/JS

V Rakousku má být povoleno uvádění názvu odrůdy u vín některých interspecifických odrůd. Jedná se o vína kategorie bez CHOP a CHZO (= ne jakostní, ne zemská = dříve stolní, nyní víno s názvem odrůdy). Vybrány byly k tomu následující odrůdy: bílé Bronner (D – Freiburg), Cabernet blanc (CH – Blattner), Johanniter (D – Freiburg), Muscaris (D – Freiburg), Souvignier Gris (D – Freiburg) a modré Cabernet Jura (CH – Blattner) a Regent (D – Geiweilerhof). W9/1/JS

Obrat za prodej vína v Německu v prvním pololetí 2010 se snížil. Po třech letech růstu došlo podle GfK k poklesu obratu o 6 %, ale prodané množství vína se snížilo jen o 2 %. Nejvíce byl postižen přímý prodej od vinařů a přes specializované obchody vínem, kde je cena kolem 6 Eur/l. Naproti tomu v obchodech s potravinami cena v průměru činí 2,47 Eur/l. Prodej růžového vína se výrazně zvýšil a dosáhl na trhu vínem podílu ve výši 9,8 %. Snížila se spotřeba bílého vína na 38,5 %, spotřeba červeného zůstala stabilní na 51,7 %. W9/2/JS

Obdělávání svahů bez řidiče. V Geisenheimu vyvinuli nový energetický prostředek pro práci na svažitých vinicích bez obsluhy. Pohybuje se na ostnatých válcích, může pracovat až do svažitosti 70 % a je ovládán dálkově. Počítá se s tím, že by mohly být použity nástavby pro ochranu vinic, mulčování a osečkování. Zatím je ve fázi prototypu. W9/3/JS

Zničení genově upravených keřů révy ve Francii. V alsaském Colmaru, v ústavu INRA, zničilo 60 agresivních ochránců přírody 70 keřů genově upravené révy. Způsobili tak škodu asi za 1 milion Eur na projektu zaměřeném na zkoumání přenosu roncetu révy. W9/4/JS

Krupobití v Rakousku v roce 2010. V Rakousku bylo nahlášeno u pojišťoven v roce 2010 celkem 1.780 případů škod způsobených ve vinicích krupobitím. Přibližně se jednalo o 3 tisíce ha vinic se škodou přesahující 7,5 mil. Eur. Jenom v regionu Wagram bylo poškozeno 1.800 ha vinohradů. Počátkem roku bylo nízkými teplotami poškozeno tisíc hektarů vinohradů v Dolním Rakousku, škoda přesáhla 0,8 mil. Eur. V současnosti je pojištěno 70 % vinařů, v roce 2002 to bylo 56 %. W10/1/JS

Sklizeň hroznů 2010 v Rakousku. V Rakousku se odhaduje poslední sklizeň hroznů jako nejnižší od roku 1985. (U nás byla v tom období o něco málo nižší jen sklizeň 1997, 1987, 1986.) Meziroční pokles odhadují kolem 20 % a oproti dlouhodobému průměru o 30 %. Stejně jako u nás byla i sklizeň 2009 podstatně nižší oproti dlouhodobému průměru, takže je na zásobách málo především bílého vína. Ceny hroznů se v roce 2010 zdvojnásobily. Začalo se to už projevovat na cenách vína. Rakouské víno tak opouští levný segment v supermarketech. Při ceně hroznů 0,80 Eur/kg nelze prodávat víno konečnému spotřebiteli za 1,99 Eur/láhev. W11/1/JS

Víno podporuje myšlení. V Norsku pozorovali 5 tisíc lidí ve věku od 60 let po dobu 7 let. Srovnávali jejich konzumaci alkoholu a myšlení. Výsledkem bylo, že jedna až dvě skleničky vína týdně podporují rozum. Byl pozorován rozdíl mezi abstinenty, ale i konzumenty piva či lihovin. W11/2/JS

Příklad vývoje ceny vína v Německu. Že je levnější koupit si u vinaře víno a vychutnat si ho doma na pohovce než zajít do restaurace je jasné. Německý magazín Der Feinschmecker sledoval ceny v restauracích na příkladu vína z roku 2008, odrůdy Burgundské šedé, od konkrétního vinaře z Bádenska. Cenové rozpětí se pohybovalo mezi 20,- a 37,50 Eur/láhev. Rabat byl „jen“ 300 %, protože cena u vinaře byla 9,30 Eur/láhev. W12/1/JS

************************************

Peronospora a její potlačování v roce 2010. V Rakouském Klosterneuburgu se M. Mehofer a K. Hanák věnovali účinnosti biopřípravků proti plísni révové v uplynulém extrémním roce. Z výsledků vyplynulo, že nejúčinnější bylo ošetřování 3x během června koncentrátem z hnědých řas s fosfonátem a následně 4x - 8., 28. července a 5. a 16. srpna mědí na bázi hydroxidu. Při tomto ošetření byly sklizeny v průměru 2 kg hroznů na keř. Celkem bylo zapotřebí 1,9 kg Cu/ha. Bez mědi si zatím uvedení autoři pěstování odrůd Vitis vinifera nedokáží představit. Der Winzer 17.12.2010/JS

*********************************

Změny v odrůdové skladbě vinic v Německu. Z meziročního porovnání (2009/2008) vyplývá, že celková plocha vinic Německa je přibližně konstantní – 102 tis. hektarů. Mírně se ale zvyšuje podíl bílých odrůd na úkor modrých. Největší nárůst byl zaznamenán u odrůdy Sauvignon blanc (+ 19 %), ale celková její plocha v Německu činí jen 516 ha. Nejvíce hektarů bylo nově osázeno odrůdou Pinot blanc – 240 ha (+ 5,6 %) a pak nejčastější německou odrůdou – Ryzlinkem rýnským – 146 ha, který tak plochou 22.580 ha je z 60 % světové rozlohy pěstován v Německu. Modré odrůdy se svými 36 % plochy vrátily na stav z roku 2004. Deset nejpěstovanějších odrůd v Německu tvoří 80 %  plochy vinic. Der Winzer 29.11.2010/2010

 

V Rakousku se předpokládá zdražení sektů. Letošní nízký výnos hroznů dopadl na producenty sektů dvojnásobně. Jednak nízkým množstvím suroviny v odpovídající kvalitě, a pak také dvojnásobnými až třínásobnými cenami hroznů. Takže zdražení sektů, stejně jako tichého vína, je v příštím roce je podle zástupců Schlumberger AG nevyhnutelné. V Rakousku se pěstuje surovina pro sekty na 5.000 ha vinic (cca 10 % plochy rakouských vinic). Der Winzer 30.11.2010/JS


**********************************

Podvod s vínem v Itálii. Dne 13. 10. 2010 zajistila finanční stráž v jednom vinařském družstvu v provincii Trapani dva miliony litrů vína a uzavřela podnik. Část vína byla „vylepšena“ dietylenglykolem a část značně překračovala povolené hodnoty přídavku kyselin. K tomu nefungovala podniková čistírna odpadních vod a nefiltrovaná jedovatá rezidua se tak dostávala do místní odvodňovací sítě. Na hladině moře u vesnice vznikaly červené skvrny. Představenstvo družstva bylo obžalováno ze znečišťování životního prostředí, ohrožení veřejného zdraví a falšování potravin. Der Deutsche Weinbau 15.10./JS

Pensylvánie, USA – automat na prodej vína. Automat na víno v jednom supermarketu nejdříve prověří vydechovaný vzduch a podle obličeje i stáří. Po asi třech minutách „přemýšlení“ se rozhodne buď vydat požadované víno, nebo požadavek zamítnout. Během tohoto času vyhodnocuje, zda klient není podnapilý či nezletilý. Zákazník zde má možnost výběru ze 700 různých druhů chlazených vín, jejichž charakteristika je v nabídce podrobněji popsána. Der Winzer 12.8./JS

Média v Německu. V Německu se denně vydává přes 25 milionů výtisků časopisů (tzn. jeden pro tři obyvatele včetně dětí). Mimoto vysílá denně 145 televizí, které průměrný divák sleduje 207 minut. Internet je nyní sledován v průměru 120 minut, ale ještě v roce 2004 to bylo jen 13 minut. Internet se po celém světě rozšířil během dvaceti let jako nejrychlejší médium. Nejlepší budoucnost se předpovídá propojeným médiím, tj. takovým, která lze číst současně na papíru, v mobilu a na obrazovce počítače. Magazin – Deutschland 6/2009/JS

Sklizeň hroznů v Burgenlandu. 12. srpna byla zahájena sklizeň raných hroznů ve vinařské oblasti Burgenland. Očekává se letos asi o 1/3 nižší množství oproti normálu. Současně toto snížení výnosu povede ke zvýšení ceny, rovněž přibližně o 1/3. Za odrůdy Bouvierův hrozen a Čabaňská perla se platí v přepočtu téměř 17 Kč/kg. Cukernatost se pohybuje kolem 15 oNM, což je nad zákonnou hranicí pro Sturm (u nás je obdobou burčák). Der Winzer 16.8./JS

Stop dovozu vína z Moldávie do Ruska. Již poněkolikáté byl zastaven dovoz vína z Moldávie do Ruska. Oficiálním důvodem jsou hygienické nedostatky, ale ve skutečnosti jde o politické problémy mezi oběma státy. Der Winzer 24.8./JS

Předpoklad sklizně hroznů v roce 2010 v Rakousku. Podle rakouského statistického úřadu bude sklizeň letos nižší o 8 % oproti minulému roku a o 14 % ve srovnání s pětiletým průměrem. Problémy nastaly již při odkvětu a pokračovaly bouřkami s krupobitím, což zakončily houbové choroby. V Dolním Rakousku se očekává snížení výnosu oproti loňsku o 12 %, v oblasti Weinviertel dokonce o 21 %. Vyšší sklizeň v porovnání s minulým rokem (+21 %) očekávají pouze ve Štýrsku. Der Winzer 25.8./JS

Předpokládaná sklizeň v Německu bude letos nižší. Výnos hroznů bude nižší oproti minulému roku nejméně o 10 %. Vegetace je od počátku zpožděná asi o deset dnů, byly problémy s opylením květenství a pak byla značná plocha vinic poškozena krupobitím. Sklizeň se v každém případě o něco zpozdí. Der Deutsche Weinbau 18.8./JS

****************************************

 

 

Sezonní zahraniční pracovníci v německém zemědělství. Ročně je najímáno asi 180 tisíc zahraničních dělníků ze střední a východní Evropy na sklizeň plodin. V meziročním srovnání se projevil nárůst počtu o 1,3 %. Přibližně 60 % pochází z Polska, 34 % z Rumunska, přičemž počet Poláků meziročně poklesl o 2 %, zatímco počet Rumunů vzrostl o 6,6 %. Z národností vypomáhajících v Německu při sklizni počtem následují Chorvati (2.800), Slováci (2.000) a Bulhaři (1.600). DDW 11/1/JS

Nižší sklizeň v Austrálii. Podle prvních odhadů australského svazu vinařů je sklizeň hroznů v roce 2010 o 12 % nižší než rok předtím. Přibližně 10 tisíc hektarů vinic bylo vyklučeno. Dalších asi 40 tis. ha by muselo být nesklízeno, aby se poptávka vyrovnala nabídce. Odrůda Chardonnay poklesla o 25 %, Cabernet Sauvignon a Merlot o 14 %, Shiraz je relativně stabilní (- 4 %). W 6/1/JS

V Německu se v prvním pololetí 2010 snížil obrat z prodeje vína o 6 %. Podle agentury GfK po tříletém trvalém růstu došlo ke snížení obratu, přitom prodaný objem vína se snížil jen o 2 %. Pokles je nejvíce patrný v přímém prodeji u vinařů a ve specializovaných prodejnách vína, kde se průměrná cena láhve pohybuje kolem 6,- Eur/l, kdežto v potravinových řetězcích pod 2,50 Eur/l. U francouzského vína se snížil objem prodeje o 11,5 % a obrat až o 13,4 %, v případě německého vína to bylo 7,6/10,6 %. Italského vína se dokonce prodalo více o 7,1 %, ale obrat se snížil o 1,4 %. Prodej španělského vína na německém trhu roste, prodalo se ho o 15,8 % více částku vyšší o 17,2 %. Nyní zaujímá asi 8 % trhu, zatímco německé víno 52 %. Zvýšil se podíl prodeje růžového vína, dosáhl 9,8 % trhu. Podíl bílého vína klesl na 38,5 %, červené s podílem 51,7 % má stabilní pozici. Der Deutsche Weinbau 6.8./JS

*****************************************************

 

Na Mosele bude dále postřikováno vrtulníkem. Po diskusi, zda bude i nadále povolena aplikace chemických prostředků ve vinařské oblasti Mosell celoplošně z vrtulníku bylo rozhodnuto, že bude. Jde o výjimku z evropských předpisů, které tento způsob aplikace obecně zakazují. Důvodem k výjimce jsou samozřejmě prudké svahy a značné škody způsobené v minulém roce peronosporou. Pro letošek se doporučuje postřik ne ve dvanáctidenním intervalu jako v minulém roce, ale v osmidenním. DDW 3/1/JS

Podvody už i s přihláškami na soutěže vín. Věhlas soutěže AWC Vienna se snažila využít ve svůj prospěch jedna berlínská firma, která rozeslala napodobeniny přihlášek na tuto soutěž. Součástí přihlášky byla platba předem za účast, samozřejmě na její konto. Celou záležitost nyní řeší soud. DDW 9/1/JS

Identifikace vína přes internet. Na letošním veletrhu Intervitis byl představen systém identifikace vína pomocí etikety přes internet. Na etiketě je uveden kód (podobný jako u elektronických palubních lístků v letadlech), který lze sejmout mobilem a následně dojde k připojení na příslušnou webovou stránku s informacemi o tomto vínu. Takto je možné si dané víno i objednat. DDW 9/2/JS

V Itálii bylo odhaleno pančování 10 milionů litrů vína Chianti. Toto víno nižší kvality bylo připraveno na export do USA, ale bylo včas odhaleno, podle sdělení italského MZe. Obdobné praktiky snížily zájem USA o italské víno meziročně o 7 %, což v roce 2009 znamenalo ztrátu 60 milionů Eur. W 5/1/JS

***************************************

 

 

Spotřeba vína ve světě. V roce 2009 bylo v rámci světa spotřebováno 236,5 mil. hl vína. Z jednotlivých států se na tom nejvíce podíleli Francie (12,6 %), USA (11,5 %), Itálie (10,4 %), Německo (8,6 %), Čína (5,9 %), Anglie (5,4 %), Španělsko (4,8 %), Argentina (4,4 %), Rusko (4,2 %) a Austrálie (2,1 %). Během posledních tří let přitom v případě Francie, Itálie, Španělska a Argentiny docházelo ke snižování spotřeby, u USA, Německa, Anglie a Ruska spotřeba stagnovala, zatímco v Číně a Austrálii rostla. OIV, Tbilissi 21.6./JS

Německý Ecovin oslavil 25 let existence. V roce 1985 začínalo 35 vinařů na 0,2 % plochy vinic Německa, nyní má 210 členských podniků, které obhospodařují 1.300 ha vinic. A zájem o členství stále roste, jen v prvním pololetí 2010 přibylo dalších 10 podniků. Evropská komise vzala zpět svůj návrh na přípravu biovína, což Ecovin vítá, protože přijetí připraveného návrhu by poškodilo německé biovinařství. Do budoucnosti se chce svaz orientovat také na interspecifické odrůdy, podporovat jejich zavádění a marketing. Proto spolupracují se spolkem PiWi International, který existuje také již 10 let. Měli mimo jiné letos společný stánek na veletrzích BioFach a Intervitis Interfructa. DDW 14/1/JS

Vinařská škola a výzkumný ústav Weinsberg zveřejnil výsledky dlouholetého sledování svých novošlechtění. Jedná se o odrůdy Acolon, Cabernet Dorio, Cabernet Dorsa, Cabernet Cubin, Cabernet Mitos a Palas. Z hodnocení vyplývá, že velmi perspektivní jsou odrůdy Acolon, Cabernet Dorio, Cabernet Dorsa a Cabernet Cubin. Cabernet Mitos a Palas jsou barvířky. Všechny tyto odrůdy jsou registrované a jsou nyní pěstovány celkem na 1.200 ha. V třicetiletém průměru vykazovaly v Německu následující hodnoty:

Odrůda

Výnos (t/ha)

Cukernatost (oOe)

Současná plocha (ha)

Acolon

13,2

83

484

Cabernet Dorio

9,2

92

39

Cabernet Dorsa

10,2

89

250

Cabernet Cubin

13,8

89

72

Cabernet Mitos

9,7

83

323

Palas

8,8

83

8

 

Při redukci hroznů na polovinu a srovnání s běžnými odrůdami bylo dosaženo v letech 2000 – 2009 těchto údajů:

Odrůda

Výnos (t/ha)

Cukernatost (oOe)

Frankovka

9,9

88,3

Cabernet Dorsa

7,0

93,2

Cabernet Dorio

6,8

97,1

Cabernet Cubin

6,8

92,1

Cabernet Franc

5,7

91,9

Cabernet Sauvignon

5,3

89,3

Merlot

8,5

92,2

DDW 14/2/JS

 

 

**************************************

Německé vinařství a EU. Za posledních deset let se snížil počet podniků s vinohradnictvím o ¼, nejvíce v případě nejmenších podniků. Plocha vinic se snížila o 2 %. Počet podniků v největší kategorii (nad 5 ha) je stabilní a jejich plocha vinic se mírně zvyšuje. V posledních dvou letech se o 1 % zvýšila plocha bílých odrůd (na 63,6 %) na úkor modrých. Nejrozšířenější odrůdou je Ryzlink rýnský (21,9 %), následuje Müller Thurgau (13,4 %) a z modrých Pinot noir (11,5 %).

V EU je 2,368 mil. vinohradnických podniků, z nich je jen 1,1 % v Německu. Nejvíce je jich v Rumunsku (40,1 %) a Itálii (21,4 %). Z 3,413 mil. ha vinic EU je v Německu 2,9 %, zatímco ve Španělsku 30,2 %, Francii 24,4 % a v Itálii 22,3 %.

Výnos hroznů byl v roce 2009 o 8,6 % nižší oproti roku předtím (91,3 hl/ha : 100,3 hl/ha). Sklizených 9,1 mil. hl moštu mělo hodnotu 1,2 miliardy Eur. Podíl vín s přívlastkem tvořil 53,1 %. Hodnota vína vyprodukovaného v EU činila 15,8 miliardy Eur, z toho Francie 8,1 mld., Itálie 3,5 mld. a Španělsko 1,2 mld.

V Německu se nachází 340 ha matečných vinic, z toho 21 ha jako předstupeň, 76 ha jako základní a 243 ha certifikovaných. Podnoží je 22 ha, z toho 4 ha v předstupni, 10 ha jako základní a 8 ha certifikovaných.

Německo dovezlo víno za 2 miliardy Eur, z toho 85 % z členských zemí EU. Export vína činil 755 mil. Eur. Spotřeba vína v Německu se pohybuje kolem 24,6 l/osoba/rok a udržuje se na stabilní hladině. V EU činí průměr nyní 30 l, v Lucembursku 67 l a ve Francii 48 l.

Průměrná cena německého vína v obchodních řetězcích činí 2,81 Eur/l. Cena sudového vína od roku 2007 klesala, ve druhém čtvrtletí 2009 dosáhla dna a zbytek roku pak rostla.

Mzda ve vinařství se během roku 2009 zvýšila o 3 %. Hodinová mzda vyučených pracovníků a odborných pracovníků s maturitou se pohybovala od 10 do 12 Eur.

V německém vinařství působí 9 středních odborných škol s 330 žáky.

V podpoře exportu vína se Německo zaměřilo především na Japonsko, USA, Koreu, Švýcarsko, Kanadu, Norsko a Rusko s celkovou podporou téměř 0,5 mil. Eur. Klučení vinic (= vzdání se vinohradnictví) bylo z prostředků EU v prvním roce podpořeno na 13 ha.

V roce 2009 dosáhl průměrný vinařský podnik zisku ve výši 41,6 tis. Eur nebo 22,6 tis. Eur na osobu (zahrnuje mzdu). Horší to ale bylo u vinařských družstev a při prodeji sudového vína. Der Deutsche Weinbau 21.7./JS

*********************************************

 

 

Výzkum pro vinohradnickou techniku v Německu dostane v roce 2010 opět od vinařských spolkových zemí téměř 50 tisíc Eur. K hlavním tématům bude patřit:

 

  • Ochrana proti krupobití – systém Whailex, sítě jsou ochranou i proti špačkům
  • Prognóza padlí révového – model OiDiag. Zohledňuje průběh počasí předešlých let, kritickým bodem je ale týden před kvetením révy.
  • Inhibitory proti vinnému kameni – posuzována byla kyselina metavinná a CMC. DDW1/1/JS

 

Další bouřka s krupobitím se přehnala Dolním Rakouskem. V noci na 16. 7. Bylo silné krupobití v okresech Tulln, Hollabrunn a dále Horn, Zwettl a Krems. Velké škody na révě jsou hlášeny z regionu Wagram. Podle hlášení pojišťoven bylo zasaženo 1.700 až 1.800 ha révy. Škody se místy blíží 100 %. Der Winzer 16.7./JS

V Rakousku bylo provedeno po deseti letech statistické šetření ve vinohradnických podnicích. Vyplývá z něj, že za období let 1999 – 2009 se snížila plocha vinic o 6 % na 45.586 ha. Zvláště drasticky se snížil počet podniků – ze 32.044 na 20.181, tedy o více než 1/3. Zastoupení bílých odrůd činí 2/3 plochy vinic. Největší plochu – 13.519 ha zaujímá Veltlínské zelené, následuje Zweigeltrebe (6.412 ha), plocha této odrůdy se za deset let zvýšila o 47 %. Der Winzer 16.7./JS

*****************************

 

 

Z výroční zprávy rakouské marketingové organizace pro víno (ÖWM) za rok 2009. Organizace se zabývá jen všeobecným marketingem rakouského vína, nikoliv výběrem finančních prostředků. Má celkem 25 zaměstnanců. V roce 2009 činily celkové náklady 7,8 mil. Eur (200 mil. Kč).

Podíl rakouského vína z celkové spotřeby vína v Rakousku přesahuje v gastronomii 80 %, v domácnostech se blíží 80 % a v obchodech s potravinami přesahuje 60 %. V roce 2009 se dokonce podařilo snížit v obchodních řetězcích podíl italských vín a zvýšit podíl tuzemských vín o 3,5 %.

¾ celkové spotřeby vína je zkonzumováno v domácnostech. Zatímco ještě před deseti lety byla polovina objemu vína nakupována přímo u producenta, v poslední době je to asi 1/3. Během uplynulého desetiletí se zvýšil podíl řetězců na prodeji vína ze 40 % na 60 % a v posledních 4 letech poklesl na 55 %.

Ve spotřebě se přibližně po celé desetiletí udržuje asi 40-ti % podíl bílých a 60 % červených vín, i když od roku 2004 podíl červených velmi mírně klesá. Export se udržel přibližně na úrovni roku 2008. U největších importérů byl meziročně zaznamenán pokles ceny, ale stejný objem vína jen v případě USA, export do Německa, Švýcarska a Skandinávie narostl v obou kritériích. Platí to i pro méně významné dovozce jako je Holandsko a Polsko. I když ve zprávě není mimo jedné tabulky o ČR zmínka, jsme pro Rakousko množstvím druhý největší dovozce (po Německu) a ve finančním vyjádření čtvrtým (po Německu, Švýcarsku a USA). Je pravda, že trend je klesající.

Z realizovaných projektů ÖWM v roce 2009 je zajímavý například „Cestovní vinařský průvodce“ v mobilu. Obsahuje adresy vinařů, gastronomických zařízení, vinoték, ubytování u vinařů atd., vše lze stáhnout do mobilu z webu: www.aufzumwein.at/mobil. Prezentace mladých vín „Junger Österreicher“ proběhla 4. 11. 2009, den předtím křtění vína a předání ceny Bacchuse. Rakouská vína byla prezentována ve 25 městech celého světa. Rakouské vinařství hostilo 120 odborných novinářů z celého světa na akci o vinařských oblastech. Mimoto bylo pozváno 442 osob ze zahraničí na seznámení se s rakouským vínem, mimo oficiální akce, na osobní pozvání (novináři, dovozci vína, someliéři, TV, restauratéři apod. Inzerce v časopisech proběhla ve 20 zemích světa, z toho u nás v 7 titulech. Nejrozsáhlejší byla ve Švýcarsku – v 54 titulech včetně televize a rozhlasu. W 1/1/JS

 

 

Škola a výzkunný ústav Klosterneuburg oslavili 150 let existence. Při příležitosti oslavy, která byla zahájena ekumenickou bohoslužbou, byli jmenováni čestnými členy Spolku absolventů Johannes Schmuckenschlager, poslanec rakouského parlamentu, a Dr. Manfred Gössinger, vedoucí oddělení zpracování ovoce ve škole. Dále absolventi, kteří maturovali před více než padesáti lety, obdrželi čestný odznak a láhev vína ze školního archivu toho ročníku, kdy který z nich maturoval. Současně byly předány absolventské diplomy všem 34 čerstvým maturantům. Der Winzer 8.7./JS

Kampaň pro australská vína v Číně. S vládní podporou provádí australští vinaři kampaň za 2 miliony australských dolarů (35 milionů Kč) v Číně. Pro Čínu je Austrálie po Francii druhým největším vývozcem vína s podílem asi 20 % trhu. Problém je ale v tom, že jde o jednoduché levné víno. Cílem kampaně je zlepšit image australských vín, zvýšit jejich cenu, rozšířit nabízenou paletu vín a posunout je z obchodů do restaurací. Der Winzer 9.7./JS

Julius Kühn-Institut Geilweilerhof (D) volně zpřístupnil na internetu genobanku révy. Od roku 2010 je volně přístupná databanka popisující odrůdy révy, která byla vytvářena několik let v rámci mezinárodního projektu. Najdete ji na adrese: http://www.deutsche-genbank-reben.jki.bund.de Der Winzer 9.7./JS

Projevy krize v mezinárodním obchodu s vínem. Podle OIV došlo v roce 2009 po letech růstu k poklesu obchodovanému objemu vína. Týkalo se to zvláště exportu mimoevropských zemí, v celkovém objemu i ve finančním vyjádření. Německý export poklesl o 7 % a bude se nyní více zaměřovat na dálný východ, i když důraz bude nadále kladen i na Skandinávii, Norsko a Švédsko jsou na pátém a šestém místě v objemu exportovaného německého vína. Rusko je na čtvrtém místě a žebříček vedou USA následované Anglií a Holandskem. Der Deutsche Weinbau 5.7./JS

 

*********************************

Jak na krupobití. V Německu byla letos krupobitím poškozena plocha přesahující několik % plochy vinic státu, což má značný dopad na některé vinaře, zvláště ve Falci. Proto se i země jim snaží pomoci, přímo i nepřímo pomocí oddálení daní. Za nejdůležitější ale platí tři opatření – pojištění, sítě proti kroupám a jodid stříbrný. V Porýní-Falci je pojištěno proti krupobití asi 40 % plochy vinic. Na pojištění je příspěvek v rámci restrukturalizace vinic ve výši 50 Eur/ha. Účinné jsou i ochranné sítě, systém Whailex byl ve Falci použit na 45 parcelách, v Evropě celkem na délce 570 km. Kroupy poškodily jen hrozny, které vyčnívaly nad síť. Materiálové náklady při meziřadí 2m se pohybují kolem 13,5 tis. Eur/ha, k tomu je nutno započítat instalaci ve výši 2,5 až 4 tis. Eur/ha. V Bádensku-Würtembersku sází již 30 let na ochranu proti krupobití pomocí letadel, která do mraků rozptylují jodid stříbrný. Ročně do této ochrany vkládají vinaři, spolková země a obce 200 tis. Eur, což vystačí na 25 až 30 startů letadla. Hodnotí to asi tak, že plně tím zajištěni nejsou, ale je to lepší než nic. Dochází ke snížení intenzity krupobití, i když někteří se kloní k názoru, že je lepší zapálit v kostele svíčku. DDW 1/13/JS

Energetické využití réví. Hodně diskutované téma už asi třicet let, nakonec se ale místo původního pálení réví na úvratí vinohradů rozšířilo jeho drcení v řádku. Se sledováním „uhlíkové stopy“ (produkce CO2) jednotlivými technologiemi se vrací i toto téma. Výzkum provedený v Geisenheimu prokázal, že vinice v případě využití matolin a odpadního réví může být z hlediska příjmu a výdaje CO2 neutrální. Drcení a zapravení réví do půdy má samozřejmě svá pozitiva, ale i negativa – šíření chorob (Esca). Z vinice o 4 až 5 tisících keřů na hektar zůstává po řezu asi 2 až 2,6 t/ha réví o vlhkosti kolem 45 %. Po vyschnutí na vzduchu se obsah vody sníží na 15 % a hmotnost na 1,4 až 1,8 t/ha. K dalšímu energetickému využití réví se používají dva způsoby zpracování mezi vinicí a kotlem – sbalení réví do balíků obdobně jako známe třeba u obilné slámy, jen balíky jsou menší, mají šířku 60 cm a průměr 40 cm a jejich hmotnost se pohybuje mezi 15 a 30 kg, nebo se réví rozdrtí a skladuje v kontejnerech nebo na hromadě. V obou případech je nutné sušení na běžném vzduchu, bez dalšího přísunu energie. Pak putuje do kotle na pevná paliva. Réví má při nulovém obsahu vody výhřevnost 4,95 kWh/kg. Ale u réví sušeného venkovním vzduchem musíme odečíst 0,68 kWh/kg na odpaření vody v kotli. Takže výsledná rovnice je: (0,85 x 4,95 kWh/kg) – (0,15 x 0,68 kWh/kg) = 4,1 kWh/kg. Takže z 1 ha lze získat 5.700 až 7.400 kWh. Při srovnání s topným olejem je to asi 570 až 740 l/ha, což odpovídá ceně kolem 500 Eur/ha. Odstraněním réví se půda taky připravuje o humus. Při běžném konvenčním hospodaření s rozdrcením réví do půdy je roční deficit humusu ve výši 1,04 t/ha, odstraněním réví se zvýší o dalších 0,26 t/ha na 1,3 t/ha. K jeho odstranění je třeba např. 6 tun hnoje a 3 t/ha slámy. Svoji nezbytnou roli hrají i živiny. Spálením réví vznikne popel v množství 3,5 % hmotnosti sušiny, který obsahuje mimo dusíku všechny původní živiny réví. Pokud se tento popel vrátí do vinohradu, je třeba doplnit jen dusík. Náklady na doplnění humusu a dusíku se pohybují kolem 100 Eur/ha. Po započtení všech nákladů na stroje, skladování materiálů a opačně úspor za otop, je energetické využití réví výhodné i ekonomicky. DDW 2/13/JS

*******************************************

 

V Německu platí od 26. 6. 2010 novelizovaná vyhláška vinařského zákona. Ke změnám patří možnost připravovat jakostní víno mimo stanovenou oblast, pokud hrozny pochází ze stanovené oblasti a místo zpracování se nachází ve stejné nebo sousední spolkové zemi. Víno připravené pomocí dubových čipsů nebo částečně odalkoholizované nemůže být označeno jako víno s přívlastkem. Stanovuje se rovněž povinnost, že v předpisech ES stanovené alergeny musí být na etiketě uvedeny i v němčině.    Der Deutsche Weinbau 28. 6./JS

V Německu je nejoblíbenějším uzávěrem pro víno v láhvi korek. Vyplývá to ze studie, kterou zadal svaz portugalských producentů korku ve spolupráci s německým svazem producentů korku. Zjišťování oblíbenosti zátek provedla universita v Mannheimu s výsledkem, že 57 % dotázaných upřednostňuje přírodní korek. Šroubovací uzávěr upřednostňuje 27 % spotřebitelů, 17 % plastové zátky a jen 6 % zátky skleněné. I z hlediska znalosti daného uzávěru dopadl korek nejlépe - 100%, následoval šroubovací uzávěr (93 %), plastové zátky (87 %) a skleněné zátky znalo pouze 25 % respondentů. 55 % dotázaných preferovalo německé víno, následovala vína italská, francouzská a španělská. Mimo zásadních faktorů rozhodujících o koupi daného vína jako je odrůda, obsah zbytkového cukru a původ je pro 45 % spotřebitelů významný druh uzávěru. Z těch, co preferují přírodní korek je polovina ochotna připlatit za cenu vína až 5 %.        Der Deutsche Weinbau 28. 6./JS

*********************************************

V Rakousku je povoleno uvádět na etiketu odrůdu jen u jakostního a zemského vína, nově v případě vína bez CHOP či CHZO i u dalších 7 odrůd. Jde o bílé odrůdy Bronner, Muscaris, Cabernet blanc, Souvignier gris, Johanniter a modré odrůdy Regent a Cabernet Jura, ze kterých však nelze získávat jakostní či zemské víno. Der Winzer 17. 6./JS

V jižní Falci poničilo krupobití 9. a 10. června 3.200 ha vinic. Krupobití v této části jihozápadu Německa způsobilo škody za 25 až 30 milionů Eur. Totálně zničena byla úroda na 1.500 ha vinic, 1.000 ha sadů a zeleniny a 4.000 ha zeleniny bylo zaplaveno. S výpadkem části úrody musí počítat vinaři hospodařící na ¼ plochy Deutsche Weinstrasse. Der Deutsche Weinbau 14. 6./JS

****************************

Určení odrůdy, ročníku a původu podle „chemického otisku prstů“. V Chile na Technické univerzitě spolupracující s německým Max-Planck-Institutem se podařilo v pokusu se čtyřmi modrými odrůdami (Cabernet Sauvignon, Carmenére, Merlot, Syrah), čtyřmi místy původu a třemi ročníky vín (2004 – 2006) od více producentů na základě chemické analýzy jasně stanovit odrůdu a ročník, aniž by byly předem známy. Stalo se tak díky tomu, že tyto čtyři odrůdy vykazují jen malé množství stejných látek (9 %). Přibližně 30 % složení tvoří látky, které lze využít jako biomarkery pro určení odrůdy. Zbývajících zhruba 60 % jsou látky, které se vyskytují ve více, ale ne všech sledovaných odrůdách. Z posuzovaných výše uvedených znaků rozšířených ještě o kvalitu byly největší rozdíly (= nejjednodušší stanovení) u odrůdy, ale poměrně spolehlivě bylo možné určit i původ a ročník. Určení kvality již bylo sporadické a konkrétního producenta prakticky nemožné, velmi záviselo na použité technologii zpracování. Der Deutsche Weinbau, 8. 6. 2010/JS

V Rakousku začala sezona pro krupobití. V dolnorakouském okrese Gänserndorf poškodilo silné krupobití 22. a 25. května 2010 také révu. Jinak bylo značně poškozeno obilí, řepka a zelenina. Na přibližně 6 tisících hektarů zemědělské půdy došlo ke škodám přesahujícím 2 miliony Eur. Der Winzer, 27.5./JS

***********************************

Prodej šampaňského již opět narůstá. Po výrazném poklesu prodeje v roce 2009 se zdá, že vliv krize už oslabuje. V minulém roce poklesl objem prodeje šampaňského oproti roku 2008 o 9 %. V letošním prvním čtvrtletí byl oproti stejnému období roku 2009 zaznamenán nárůst prodeje o 17 %. Přitom největší vzestup vykazoval prodej mimo Evropu, nadprůměrně vzrostl i prodej v rámci EU, ale v samotné Francii se prodalo jen o 5 % více. Der Winzer 30. 4./JS

***********************************

Uplynulo 25 let od skandálu s vínem v Rakousku. Názory na to, zda tento skandál sehrál negativní nebo pozitivní roli se liší. 23. dubna 1985 informovalo rakouské ministerstvo zemědělství o falšování vína dietylenglykolem ze strany řady rakouských vinařů. Důsledkem bylo v podstatě zastavení exportu vína.

Je třeba přiznat, že dietylenglykol je několikanásobně méně toxický oproti monoetylenglykolu používaným v nemrznoucích směsích, s kterým byl v médiích srovnáván. Aplikované množství ve vínu nemohlo poškodit játra, ledviny ani mozek, ale pro média to bylo dobré téma. I tak však se jednalo o pančování vína, které poškodilo rakouské vinařství po celém světě. Miliony lahví s vínem musely být staženy z trhu. Například v Belgii bylo rakouské víno zakázáno a v Německu bylo velké množství vína zabaveno. Zajímavé přitom je, že podobné nebo ještě větší pančování proběhlo i v Itálii a Německu, ale s daleko menším zájmem médií a tím i s menšími následky.

Tento skandál snížil cenu rakouského vína a následně ukončil činnost řady drobných vinařů. Změna struktury vinařských podniků vedla k jejich posílení. Zareagovala i vláda a vydala nejpřísnější vinařský zákon světa. Každá láhev jakostního vína byla opatřena v řadě za sebou číslovanou páskou. Nyní vyváží Rakousko více vína než před rokem 1985 a tamní vinařství má ve světě dobrý zvuk. Ale přeci jen, zadarmo to nebylo. Der Winzer 22. 4./JS

 

Etiketa na láhvi německého vína

Jedním z požadavků předpisů ES je uvádění země původu. Pro jakostní víno se používá nejčastěji údaj „Německé jakostní víno“, ale lze užít i „Víno z Německa“ nebo „Produkce z Německa“. Povoleny je i anglická verze „Produce of Germany“. Povinný je název vinařské oblasti. V případě vína s přívlastkem se uvádí „Německé víno s přívlastkem“ doplněné o příslušný přívlastek, např. „Německé víno s přívlastkem Pfalz – pozdní sběr“. Zemské víno bude označeno „Německé falcké zemské víno“ nebo „Německé zemské víno Porýní“. Údajem „Německé víno“ se označuje tuzemské víno, které není označeno podle výše uvedených možností.

Údaj „Plněno vinohradníkem“, „Vinařství“, „Vinař“, „Plněno producentem“ apod. není přípustný na etiketě s údajem „Německé víno“ s uvedením či neuvedením ročníku a/nebo odrůdy. U ostatních kategorií vína, pokud splňuje jiná ustanovení zákona, to možné je.

Velikost písma: Název a adresa stáčírny mohou být uvedeny na přední etiketě pouze tehdy, jestliže velikost jejich písma není větší než polovina velikosti písma názvu zeměpisné jednotky, pokud obsahuje název a adresa obsahují název vinařské oblasti nebo podoblasti.

Nově je nutné uvádět barvu vína, v případě že jde o růžové víno, klaret apod. Alergeny, číslo úřední zkoušky a nepovinné údaje (ročník, odrůda, slovní vyjádření zbytku cukru, zvláštnosti zpracování a zrání, menší zeměpisná jednotka než předepsaná a přitom povolená) je možné uvádět na zadní etiketě. Der Deutsche Weinbau 23. 4./JS

********************************************

Teplota vzduchu se nyní nezvyšuje náhodně. Tým klimatologů a historiků z rakouského ústavu pro meteorologii a geodynamiku se zabýval studiem klimatu v období před měřením teploty. Využili k tomu historické prameny o vinařství, především z archivů obcí, měst, farností a zvláště klášterů. Značně k tomu sloužil popis fenologických dat révy a enologická data v jednotlivých letech uplynulého půltisíciletí. Tyto údaje byly následně zpracovány statistickými metodami a převedeny do klimatologické podoby. V druhé polovině sledovaného období bylo možné korigovat použitou metodu se skutečně naměřenými a zaznamenanými teplotními údaji. Byla potvrzena vysoká korelace mezi průměrnou teplotou v období květen až červenec a počátkem sklizně (samozřejmě ve vztahu k jednotlivé odrůdě). Teplota a délka slunečního svitu v srpnu a září mají vliv na kvalitu vína, ne na počátek sklizně. Korelační koeficient uvedených závislostí se snižuje ve druhé polovině 19. století, kdy došlo ke změně starých postupů pěstování révy.

Z hlediska desetiletého průměru průměrných měsíčních teplot v období květen až červenec vykazovalo v Dolním Rakousku období let 1530 až 1580 obdobné hodnoty jako období let 1970 až 2000, tedy nejvyšší teploty za posledních 500 let. V dalších dekádách po roce 1580 nastal pokles průměrné teploty, který kulminoval v období 1770 až 1780 a pak opět v 1910 – 1920. Pak se teplota během dvaceti let zvýšila asi o 1o C a následovala stagnace až do počátku sedmdesátých let minulého století. Tehdy nastal zatím trvalý růst teploty rychlostí 2o C/30 let. Změna teploty jedním směrem trvající 30 let se zatím během posledního půltisíciletí nevyskytovala a taky dosažená hodnota za období 1990 až 2000 je téměř o 1o C vyšší v porovnání s obdobím let 1550 až 1560, kdy teplota v 16. století kulminovala. Proto se vědci domnívají, že tento „trvalý“ nárůst teploty v poslední době již není náhodný, ale má své příčiny. Der Winzer 19. 4./JS

Sklizeň hroznů v roce 2009 v Německu. Podle tamního statistického úřadu byla poslední sklizeň moštových hroznů o 7 % nižší oproti desetiletému průměru a ve srovnání s rokem 2008 byla nižší o 9 %. V každém případě se jednalo o kvalitativně špičkový ročník. 53 % objemu hroznů je určeno pro víno s přívlastkem, 43 % pro jakostní víno a zbývající 4 % pro víno zemské. Der Deutsche Weinbau 21. 4./JS

 

********************************************

Celosvětová spotřeba vína se v roce 2009 snížila o 3 %. Podle OIV se spotřeba vína v důsledku krize snížila na 236,6 mil. hl. Pokles byl zvláště významný v Evropě. Export se výrazně snížil u Argentiny, USA, Španělska a Francie. Opačný trend byl zaznamenán v případě Itálie, Chile a Austrálie. Der Winzer 2.4./JS

****************************************

Zemětřesení v Chile zničilo více jak 12 % sklizně hroznů ročníku 2009. Zemětřesení v Chile koncem února poškodilo sklepy s tanky a sudy s vínem, škody se odhadují na 1,25 mil. hl vína, asi 250 mil. USD. Na vinicích bylo zničeno před 12,9 % úrody hroznů. Der Winzer 23.3./JS

Změna klimatu a následky pro vinohradnictví. Tak zněl název konference pořádané dolnorakouskou agrární komorou 25. 2. 2010 v St. Pölten.

 

  • Prof. H. R. Schultz (ředitel VÚ Geisenheim) se zabýval dopady změn z více pohledů. Nezbytné bude více se zabývat bilancí CO2 a spotřebou vody. Příkladem mohou být vinařské podniky v JAR a Austrálii, které jsou ve světovém žebříčku ochrany klimatu na 5. a 6. místě, zatímco pořadí německých a rakouských podniků se ani neuvádí. V Bordeaux si dali za cíl, snížit stopu CO2 a spotřebu vody o 20 %. V Champagne byla vyvinuta láhev, která je šetrnější k životnímu prostředí. Největší vliv na životní prostředí mají obaly a doprava. Vlastní kvašení není největším problémem, protože velké množství CO2 na druhou stranu váže réva a půda. Doprava nákladními auty zanechává několikanásobně vyšší uhlíkovou stopu v porovnání s lodní dopravou, takže nerozhoduje jenom přepravní vzdálenost. Zvyšuje se ale taky sucho, snižují se srážky. Týká se to severní a střední Evropy. Možnosti ochrany vinohradnictví proti tomu jsou mimo výběru tratí i ve výběru podnoží a ve volbě odrůd. Vinohradnictví se posune na sever, již nyní jsou vinice v Anglii a Švédsku. Otázkou je, zda se objeví nové choroby. Teploty se zvyšují především v srpnu a říjnu. Počet mrazových dnů se snižuje, první mráz se za posledních padesát let v Geisenheimu oddálil o 4 až 18 dnů a zimní období bez mrazu se prodloužilo o 13 až 41 dnů.
  • Ing. K. Bauer konstatoval, že v porovnání s rokem 1965 u odrůdy Veltlínské zelené nastává počátek kvetení o 11 až 14 dnů dříve, rovněž rašení je dříve. To je nebezpečné zvláště u raných odrůd z hlediska vyššího rizika poškození jarními mrazy. Oteplení je výhodou pro červená vína.
  • Dr. M. Riedle-Bauer (VÚ Klosterneuburg) upozornila na souvislost změny klimatu s vyšším výskytem fytoplasem.
  • Dipl.-Ing. R. Steidl (VÚ Klosterneuburg) - vyšší teploty negativně ovlivní odrůdovou ovocitost vín, proti čemuž budou muset vinaři bojovat chlazením sklizených hroznů a jejich reduktivním zpracováním. Der Winzer 5.3./JS

 

 

***********************************************

Sklizeň hroznů 2009 v Rakousku. Podle Statistik Austria se v Rakousku snížila plocha plodných vinic meziročně o 1 % na 45,1 tis. ha. Meziroční pokles výnosu hroznů činil 21 % a při srovnání s pětiletým průměrem to bylo -9 %. Problémové bylo kvetení révy (sprchávání) a škody způsobené průběhem počasí v létě. K nejvíce poškozeným patřilo Štýrsko a Vídeň. Druhá polovina léta přispěla k vysoké kvalitě hroznů. Zásoby vína k 31. 7. byly meziročně o 15 % vyšší, oproti pětiletému průměru jen o 12 % vyšší. Oproti jakostnímu a zemskému vínu byly vyšší zásoby stolního vína. Der Winzer 5.3.2010/JS

Austrálie se potýká s přebytkem vína. Australští vinaři se pokoušejí řešit přebytek vína na domácím trhu levným exportem. Podíl exportu sudového vína se v roce 2009 zvýšil o 13 % na 39 %. Tím se zvýšil objem exportu o 9 % na 7,6 mil. hl. Průměrná vývozní cena se snížila o 16 % na necelé 2 Eura/l. Der Winzer 11.3.2010/JS

Spotřeba vína v Číně se zvyšuje. Jako menší model slouží Hongkong, kde se během 4 let zvýšila spotřeba vína o 76 % na současných 3,6 l/osoba. Jedním z důvodů tohoto nárůstu bylo i zrušení spotřební daně z vína před dvěma lety. Každá třetí spotřebovaná láhev vína pochází z Francie. V porovnání let 2004/2008 se v celé Asii zvýšila spotřeba vína o více jak 50 %. Der Winzer 11.3.2010/JS

V Rakousku opět získává na oblibě Traubisoda. Nápoj, který před osmdesáti lety vznikl v Dolním Rakousku, Traubisoda, a v padesátých a šedesátých letech dosáhl svého vrcholu, se opět oživuje v pozměněné podobě. (Jeho obdobu u nás pamatujeme pod názvem Vinea, která byla dovážena ze Slovenska.) Od dubna 2010 bude v Rakousku nabízena „Traubisoda Rot“, která nebude obsahovat žádná umělá sladidla ani konzervační látky. Chuť získá z hroznů odrůdy Isabella. Der Winzer 15.3.2010/JS

********************************************************

 

 

V Německu pokračuje zvětšování vinohradnických podniků. V roce 2007 bylo v Německu 102 tis. ha vinic rozdělených téměř do 25 tisíc podniků, o které pečovalo přes 37 tisíc přepočtených pracovních sil. 5,5 tisíce ha vinic obdělávaly podniky v počtu téměř 10 tisíc s výměrou mezi 0,3 až 1 ha. Od 1 do 5 ha vinic vlastní 9 tisíc podniků s celkovou plochou necelých 22 tisíc ha, na kterých pracuje přes 12 tisíc přepočtených pracovních sil. Plochu vinic nad 5 ha vlastní necelých 6 tisíc podniků s celkovou výměrou vinic 70 tisíc ha a 19 tisíci přepočtených pracovních sil.

Během deseti let se snížil počet podniků o 33 % a plocha vinic o 2 %. DDW 20/1/JS

Státní inspekce v Maďarsku uzavřela na třicet dnů, počínaje 22. zářím 2009, podnik top-vinaře Bély Vincze v Egeru. Důvodem byl glycerin nalezený ve více jeho vínech. V jednom exportním Bikavéru 2007 bylo prokázáno množství 21,6 g/l glycerinu. DDW 23/1/JS

Nízký výnos hroznů v Saale-Unstrut v roce 2009. I v této jedné z nejsevernějších evropských vinařských oblastí Evropy byla poslední sklizeň velmi nízká. Byla sklizena jen o něco více než polovina hroznů oproti roku 2008, ale při velmi vysoké kvalitě. DDW 23/2/JS

********************************

 

 

V roce 2009 rakouský export zboží poklesl, ale export vína se meziročně zvýšil. Důvodem byla i vysoká sklizeň hroznů v roce 2008. Avšak sklizeň 2009 byla nejnižší za posledních deset let.

Krize se projevila na zvýšení podílu vína konzumovaného v domácnostech na úkor gastronomie. Přitom v gastronomii dominuje víno z Rakouska.

Po letech se zastavilo snižování podílu vína z prodeje přímo ze sklepa, nyní činí 30 %. V supermarketech se zvýšil podíl tuzemského vína na 65 %. Během posledních deseti let se tento podíl zvýšil o 8 %. V supermarketech vede tuzemské víno i mezi víny červenými.

V roce 2009 se meziročně zvýšil objem vína vyvezeného do Německa o 8 % a jeho hodnota o 2,3 %. Narostl i objem vína vyvezený do Švýcarska, i když i tam se projevuje snižování ceny. Ta však ještě v průměru dosahuje 4,60 Eur/l. Problémový byl v důsledku poklesu hodnoty dolaru export vína do USA. Ceny se výrazně snížily i u vývozů do Anglie a Ruska.

Na schválení ministrem zemědělství čeká již sedmé DAC “Eisenberg” z jihu Burgenlandu. Jde o ovocité, minerálně-kořenité víno odrůdy Frankovka. Der Winzer 30.12.2009/JS

***********************

 

 

Prezident Svazu vinařů Rakouska oslavil 60 let

28. listopadu 2009 se dožil Josef Pleil šedesátky. Je nejdéle sloužícím prezidentem Svazu, do funkce nastoupil v roce 1990.

V roce 1980 učil vinohradnictví na střední zemědělské škole v Mistelbachu. V roce 1986 se stal vicepresidentem Agrární komory Dolního Rakouska a v roce 1990 byl poprvé zvolen prezidentem Svazu vinařů Rakouska. Postupně zaujal vedoucí postavení ve všech vinařských institucích Rakouska. Mimo jiné je předsedou Národního vinařského výboru (DAC) a předsedou Rady Rakouského vinařského marketingu.

Jeho velkým úkolem bylo řešit následky skandálu s dietylenglykolem v roce 1985. Podílel se od roku 1985 na třech vinařských zákonech a více než dvaceti jejich novelizacích. Od vstupu Rakouska do EU v roce 1995 se věnoval především začlenění Rakouska do společné organizace trhu s vínem EU. Správnou reakcí na vstup bylo zavedení DAC v Rakousku.

Prezident Pleil je známý i vinařům v ČR. Přednášel od roku 1994 na seminářích v Brně, Praze a Hustopečích a účastnil se i dalších akcí u nás. Rakouský svaz vinařů pod jeho vedením nám byl nápomocen při tvorbě vinařského zákona a při přípravě na vstup do EU. Od roku 2004 spolupracujeme v evropských vinařských organizacích a při vytváření různých stanovisek vůči Evropské komisi.

Osobně jsem se s Josefem Pleilem seznámil v roce 1994, při oslavách 110 let Svazu vinařů Rakousko-Uherska, na které byli pozváni zástupci všech národních svazů bývalé monarchie. Od té doby se potkáváme poměrně často v Bruselu, ale i na dalších místech Evropy. Posledně to bylo na semináři ve škole v Modre 25. listopadu 2009, kde jsem mu poblahopřál k jeho životnímu jubileu.

Toto blahopřání ještě jednou opakuji jménem vinařů z Čech a Moravy.

Jiří Sedlo, předseda SV ČR

 

 

Největší vinice na světě s odrůdou Svatovavřinecké s téměř 40 ha vlastní podnik Stift (klášter) Klosterneuburg. To je uvedeno v časopise Der Winzer č. 8/2009, ale není to úplně pravda, zřejmě to platí jen pro Rakousko. Jak je již všeobecně známo, Česká republika je státem s největší plochou vinic odrůdy Svatovavřinecké. A největší pěstitel, Vinofrukt a.s. Dolní Dunajovice, obdělává přes 59 ha osázených touto odrůdou. JS

 

Škody krupobitím v Rakousku. V posledních letech v důsledku změny klimatu enormně narůstají škody způsobené krupobitím. V roce 2009 bylo takto v Rakousku poškozeno 10 tisíc hektarů vinic (20 % celkové plochy). Každý třetí pojištěný vinař měl vinici poškozenu, celkem to bylo 3.160 případů škod ve vinohradnictví. Je to o 12 % více v porovnání s katastrofickým rokem 2008 a od roku 2005 se počet hlášení škod krupobitím ve vinohradnictví šestinásobil. Celkové škody na vinicích dosáhly přes 13 mil. Eur. Místy došlo ve Štýrsku a Vídni ke zničení veškeré úrody. V Rakousku je pojištěno 75 % vinařů a jejich počet narůstá. W 9/1/JS

Sklárna Riedel uzavřela provozovnu v Německu. Jde o dobře známou sklárnu i u nás, která se zabývá také výrobou skleniček na víno. Po snížení počtu pracovníků na polovinu v Horním Rakousku se uzavřela jedna huť v Bavorsku. Z 210 zaměstnanců přišlo 180 o práci. Provoz byl přemístěn do Weidenu, takže v Německu zůstávají ze čtyř tři provozovny. W 9/2/JS

Očekávání ovlivňuje chuť. Ve švýcarské ETH Zürich hodnotilo 163 osob jedno červené víno, které dostalo od Roberta Parkera 92 bodů. Hodnotitelé byli rozděleni do pěti skupin, přičemž první skupina znala pravdu o výsledku hodnocení Parkerem. Druhé skupině bylo oznámeno, že víno ohodnotil na 72 bodů. Třetí a čtvrté skupině bylo stejné jako dvěma předcházejícím sděleno až po té, co víno ochutnali, ale před odevzdáním jejich hodnocení. Pátá skupina neobdržela žádnou informaci a sloužila jako kontrolní. Výsledkem bylo, že první a druhá skupina byla silně ovlivněna informací před hodnocením. První skupina ohodnotila víno výrazně lépe jak druhá. Avšak třetí čtvrtá skupina svá hodnocení nezměnily ani po získání utajované informace a ponechaly si svůj původní názor. Závěr z toho je jediný: Před podáním je zapotřebí víno pořádně vychválit! W 9/3/JS

Švýcaři snižují spotřebu vína. Ve Švýcarsku během posledních deseti let poklesla spotřeba alkoholu o půl litru čistého alkoholu na 8,7 litru. Avšak spotřeba lihovin i piva je konstantní, klesá jen spotřeba vína. Meziročně se snížila o 0,7 l na „pouhých“ 38,6 l (2008) a spotřeba oblíbeného ovocného vína se snížila o 0,1 l na 1,6 l/osoba/rok. W 9/4/JS

Brazílie zdvojnásobila export vína. V roce 2008 dosáhl export brazilského vína hodnoty 4,68 mil. USD, což je dvojnásobek roku 2007. Tím se dostala Brazílie na páté místo jižní polokoule – za Argentinu, Austrálii, JAR a Chile. W 9/5/JS

Satelitní snímky usnadňují práci vinohradníkům ve Francii. Týká se to oblastí Languedoc-Roussilon a Bordeaux. Je k tomu vyvinut celý program, který vyhodnocuje družicové snímky. Získávají se tak údaje o stavu vegetace, počtu listů/m2 a pod. Je tak sledována každá rostlina, včetně stupně zralosti hroznů. Po jejich vyhodnocení obdrží pěstitel konkrétní doporučení k dalším pracovním postupům. Podle firmy nabízející tyto služby je poradenství levné, cena se pohybuje kolem 25 haléřů na láhev vína. W 12/2/JS

Nižší sklizeň hroznů v EU. Předpoklad vína získaného v roce 2009 v rámci EU se pohybuje kolem 167 milionů hektolitrů (z toho ČR 0,5 mil. hl). Je to asi o 9 % méně oproti pětiletému průměru a přibližně o 3 % méně ve srovnání s minulým rokem. Meziroční pokles je ve Španělsku o 9 % a v Itálii o 8 %, naopak ve Francii je nárůst o 10 %. Nižší sklizeň hlásí i Německo, Řecko, Rakousko a Rumunsko, vyšší zase Bulharsko, Portugalsko a Slovinsko. DG AGRI/JS

Podporované klučení vinic v EU. V roce 2009/2010 bylo požádáno o dotované vyklučení 108 tisíc ha vinic s náhradou 666 mil. Eur. Protože k tomu určený rozpočet je ve výši 334 mil. Eur, dochází ke krácení přibližně na 50 % plochy. Celkem tedy bude vyklučeno 54 tisíc hektarů. Většina bude opět vyklučena ve Španělsku (30,4 tis. ha), dále v Itálii (10,8 tis. ha) a ve Francii (7,5 tis. ha). V ČR 9 ha, Bulharsku 20 ha a Lucembursku 1 ha – v těchto státech bez krácení, protože jde o malou plochu. Dále v Německu 55 ha, v Řecku 608 ha, na Kypru 449 ha, v Maďarsku 2,1 tis. ha, v Rakousku 321 ha, v Portugalsku 1,3 tis. ha, v Rumunsku 251 ha, Slovinsku 70 ha a na Slovensku 232 ha. DG AGRI/JS

 

*******************************************

 

 

Barva osvětlení má vliv na senzorické ohodnocení vína. Nic nového pod sluncem, ale vědci z univerzity v Mainz na vzorku 500 osob zjistili, že při červeném či modrém světle je víno lépe hodnoceno než při světle zeleném a nebo bílém. A hodnocení se netýkalo barvy vína, ale jeho chuti. Například při červeném světle chutnalo víno 1,5x sladčeji oproti zelenému osvětlení. Červené světlo mělo pozitivní „vliv“ i na ovocitost. Pokusné osoby byly ochotny za stejnou láhev Ryzlinku rýnského zaplatit o 1 Euro více při červeném osvětlení oproti zelenému světlu. Podstata tohoto jevu zatím není jasná, ale jistě vysvětluje osvětlení v barech. Der Deutsche Weinbau 10.12./JS

 

**************************************************

Stolní hrozny v Německu s rezidui pesticidů. Chemická a veterinární správa ve Stuttgartu každoročně hodnotí obsah reziduí pesticidů na stolních hroznech prodávaných v supermarketech, stáncích, ale i přímo ze dvora od vinařů. Stejně jako v minulosti jsou nalézány na jejich povrchu zbytky po pesticidech. U tří čtvrtin odebraných vzorků byl analyzován fungicid Folpet. Důvodem je asi skutečnost, že pro moštové hrozny je povoleno množství rezidua až ve výši 5 mg/kg, protože během kvašení se z vína úplně vytratí. Pro stolní hrozny je ale ze zdravotních důvodů povoleno jen 0,02 mg/kg. Jak narůstá podíl tuzemských stolních hroznů, narůstají i nálezy reziduí pesticidů, protože vinaři často provádí chemickou ochranu shodně s moštovými odrůdami. Jde pak o uvádění do oběhu zdravotně závadných potravin. Der Deutsche Weinbau 27.11./JS

Opožděná sklizeň hroznů kolem Bodamského jezera. Krupobití 26. 5. 2009 vedlo v oblasti ke zničení květenství. Příroda se to ale snažila kompenzovat druhým kvetením, ze zálistků. Krásné podzimní počasí pak umožnilo sklizeň zralých hroznů. Podle místních dochází v oblasti ke „druhé sklizni“ jednou za 25 až 30 let, naposledy to bylo v roce 1983. Sklizeň je samozřejmě nízká, dosahuje asi 15 % běžné sklizně, protože hrozny jsou malé. Ale cukernatost je dostatečná, lze z nich získat kabinetní víno. Der Deutsche Weinbau 25.11./JS

AREV vítá volbu nového komisaře EU pro zemědělství. President AREV (Sdružení evropských vinařských regionů) Jean-Paul Bachy (F) uvítal volbu předsedy Komise J. M. Barrosa pověřit vedením zemědělství rumunského kandidáta Daciana Ciolose. AREV ve svém posledním usnesení z června v Evoře (P) požadovalo, aby nový komisař pro zemědělství pocházel z členského státu, ve kterém má vinařství hospodářský význam. AREV 2.12./JS

Dacian Ciolose se narodil v roce 1969 v Rumunsku. V roce 1994 absolvoval Zahradnickou fakultu v Cluj jako inženýr. V letech 1995 -1997 studoval v Rennes a Montpellier (INRA), kde v roce 2000 získal doktorát v oblasti zemědělské ekonomie. Absolvoval stáž na Komisi EU (DG Agri), v Rumunsku pracoval jako ministr pro evropské záležitosti a pak jako ministr zemědělství. www.wikipedia.org/JS

*******************************************

 

 

V Porýní-Falci byla v červeném víně pocházejícím z Argentiny nalezena zakázaná látka Natamycin. V některých třetích zemích je užití tohoto antibiotika ve víně povoleno, v EU je ale tato látka zakázána. Takto ošetřené víno nelze ani do EU dovážet. Natamycin je látka účinkující proti houbám a kvasinkám, která je povolena v potravinářství jako konzervační látka (E 235) u sýrů a sušených uzenin. Současně se používá v humánní medicíně. Konkrétně bylo toto antibiotikum nalezeno ve víně Villa Paola San Rafael, Mendoza 2008, Produced and bottled in Argentina. Vína z tohoto vinařství byla v Německu již vícekrát stažena z oběhu. Der Deutsche Weinbau 4.11./JS

V Itálii, v Massafra na Sicílii, zabavila policie 1.500 tun stolních hroznů, ze kterých mělo být vyrobeno víno. Zadrženi byli oba jednatelé podniku, který měl v úmyslu „přemalovat“ stolní hrozny na moštové. Obviněni byli pro klamání v oblasti potravin a profanování původu. Hodnota zabaveného zboží se pohybuje kolem 200 tisíc Eur. Der Deutsche Weinbau 6.11./JS

*******************************************************

 

 

Vinná kvasinka přežila 113 let!

Mikrobiologové ze švýcarského výzkumného ústavu Agroscope Changins-Wädenswil oživili kvasinky z láhve vína ročníku 1895. Na podzim roku 2008, tedy po 113 letech, je probudili ze „zimního spánku“ a začaly „jíst“. Prokázaly vynikající schopnosti množení a získaná vína získala zlaté medaile na uznávaných soutěžích vín. Staronový kmen kvasinek je schopný prokvasit i vína s nežádoucím zbytkem cukru. Své schopnosti tyto kvasinky prokázaly i v roce 2009. Der Winzer 3.11./JS

Vinařství v Německu z ekonomického pohledu (podle Agrární zprávy 2009 Spolkového ministerstva zemědělství)

Zpráva se týká výsledků hospodaření za rok 2007/2008 na základě statistického vyhodnocení účetnictví více než 600 vinařských rodinných podniků. Úvodem je třeba připomenout, že termín „zisk“ v Německu nezahrnuje u rodinných podniků náklady na mzdy majitele a členů rodiny a úroky z vloženého kapitálu.

Průměrný zisk podniků specializovaných na vinohradnictví v roce 2007/08 vzrostl na 49 tisíc Eur/podnik. V roce 2006/07 to bylo 43,2 tis. Eur a rok předtím jen 37,8 tis. Eur/podnik. Takže během dvou let se zisk zvýšil o více než 11 tisíc Eur. Tento zisk je používán právě na odměnu majitele a zaměstnaných členů rodiny a na úroky z vloženého kapitálu. Průměrný počet zaměstnaných členů rodiny činí 1,7 osoby a průměrný vlastní kapitál podniku je ve výši 405,8 tis. Eur. Pokud se počítá úroková míra ve výši 3 %, zbývá na odměny 36,8 tis. Eur. To při ročním pracovním nasazení ve výši 2.100 hodin odpovídá hrubé hodinové mzdě 10,32 Eur.

U vinohradnických podniků lahvujících víno narůstá zisk. V roce 2006/07 narostl o téměř 10 tisíc Eur na 52 tisíc a v roce 2007/08 o 3 tisíce Eur na 55 tisíc. Ale dobře vycházejí i podniky prodávající sudové víno. V roce 2006/07 se jim zvýšil průměrný zisk z 37 tisíc Eur na 44 tisíc a v roce 2007/2008 pak na 52 tisíc Eur. Průměr snižují podniky dodávající hrozny družstvům, ale i u nich došlo k vzestupu v roce 2007/08 z 28 tisíc na 37 tisíc po poklesu v roce 2006/07 z 31 tisíc na 28 tisíc Eur. Je to rozdíl ve výši 15 tisíc Eur oproti podnikům prodávajícím sudové víno a tento rozdíl je dán především velikostí podniků dodávajících hrozny družstvům. Jejich průměrná velikost je jen 6,4 ha, kdežto prodejci sudového vína mají průměrnou velikost 10,3 ha a producenti lahvového vína 7,2 ha.

Průměrný zisk na hektar vinohradu se zvýšil z 3.707 Eur na 4.519 Eur. Nejnižšího se dosahuje u podniků prodávajících sudové víno (3.398 Eur/ha) a naopak nejvyššího u lahvujících podniků (6.278 Eur/ha). Členové družstev dosáhli zisku 3.426 Eur/ha.

Ve skupině podniků prodávajících sudové víno bylo 3,7 % podniků ve ztrátě, u členů družstev to bylo 6,3 %.

Průměrné tržby z hektaru vinice činí 15 tisíc Eur, průměrné tržby u lahvovaného vína pak 3,26 Eur/l.

V roce 2007/08 činily hrubé investice na podnik 20,5 tis. Eur, o rok dříve jen 15,5 tis. Eur. Po redukci o odpisy vychází čisté investice 4.156 Eur/podnik, zatímco před rokem to bylo -942 Eur/podnik. To znamená, že v předcházejícím roce bylo méně investováno, než činily odpisy, ale v roce 2007/08 se dluh plně smazal a vytvořila se i rezerva (vybavení se „omladilo“).

V rámci EU se tak dostalo Německo na špici v tvorbě zisku na vinařský podnik. V rámci EU je pro termín „zisk“ používána jiná metodika oproti německé, takže data byla přepočítána, kdy odpisy byly odečteny od reprodukční ceny. Průměrný zisk v EU činí 21 tis. Eur/podnik, před rokem to bylo ještě 22 tis. a v roce 2005/2006 23 tis. Eur/podnik.

Srovnání zisku vinařských podniků v některých členských státech EU (2006/2007):

Stát

Zisk (tis. Eur/podnik)

Německo

41

Francie

38

Lucembursko

37

Rakousko

26

Itálie

19

Španělsko

14

Řecko

12

Slovinsko

8

Maďarsko

6

Portugalsko

5

Kypr

2

Z článku Jürgen Oberhofer: AGRARBERICHT 2009:Gewinne steigen weiter, Der Deutsche Weinbau, 22/2009, s. 18 – 21 vybral J. Sedlo

 

 

Změny v novém rakouském vinařském zákoně. Protože vinařský zákon z roku 1999 byl již vícekrát novelizován, byl nyní vydán zcela nový vinařský zákon, který nabude účinnosti 8. 11. 2009.

Podle nařízení ES se rozlišuje víno s chráněným označením původu, víno s chráněným zeměpisným údajem a víno. Pro rakouské víno bez bližšího zeměpisného údaje avšak s uvedením odrůdy se nově stanovuje maximální možný výnos a ve vzhledu a chuti musí vykazovat typické vlastnosti uvedené odrůdy a být bez vad. Naproti tomu víno bez uvedení odrůdy a ročníku (dříve stolní víno) může vykazovat menší vady, např. sirku.

Názvy odrůd obsahující zeměpisný údaj jako např. Weißer Burgunder, Rheinriesling, Blaufränkisch atd. mohou být užity jen u vín s chráněným zeměpisným označením původu, aby se zamezilo klamání spotřebitele.

Víno bez bližšího označení původu může být uvedeno do oběhu s názvem odrůdy, jen pokud pochází výlučně z Rakouska (a ne ze směsi s vínem z jiného členského státu).

Zemské víno je v zákoně definováno jako víno s chráněným zeměpisným údajem. Musí pocházet výlučně z hroznů sklizených v uvedeném regionu (ne jen z 85 %). Na etiketě se ale nemůže uvádět „víno s chráněným zeměpisným údajem“, ale pouze „zemské víno“ a název regionu.

Také u jakostního vína není povoleno uvádět „víno s chráněným označením původu“, ale pouze „jakostní víno“. Může být plněno i do obalů Bag-in-Box. Pokud je ale ve skleněných lahvích a je určenou pro vnitřní trh, musí byt opatřeno páskou. Pozdní sběr nesmí být uváděn na trh před 1. lednem (dosud to bylo před 1. březnem). Der Winzer 23.10./JS

*************************************

Rakousko opět snížilo odhad sklizně hroznů. Rakouský statistický úřad snížil odhad produkce vína v roce 2009 na 2,3 mil. hl. Je to o 22 % méně než v roce 2008. V Dolním Rakousku se očekává pokles o 27 %, přitom v oblasti Weinviertel o 34 %. Ve Štýrsku o 24 % a ve Vídni v důsledku krupobití o 55 %. V oblasti Burgenland má být meziroční pokles produkce jen o 8 %. W 22.10./JS

*************************************

V polovině září snížili rakouští vinaři ve spolkové zemi Burgenland odhad výnosu hroznů. Původní odhad statistického úřadu byl, že sklidí o 13 % méně než v minulém roce. Korigovaný odhad uvádí o 25 % menší množství. Der Winzer 15.9.2009/JS

Rakousko povolilo pro letošní ročník vín přikyselení. U vína tak může být zvýšen obsah kyselin až o 2,5 g/l (vyjádřeno v kyselině vinné). Pokud přikyselení proběhne již u hroznů, moštu nebo kvasícího moštu, pak jen maximálně o 1,5 g/l. Der Winzer 18.9.2009/JS

*************************

Asijské „sluníčko“ v Evropě. V Rakousku se začal tento brouk (Harmonia axyridis) šířit od roku 2006. Do Evropy byl ale tento hmyz záměrně introdukován již v roce 1982 pro ochranu před mšicemi ve sklenících. Původně pochází z Číny. Jeho problémové působení ve vinohradnictví spočívá v tom, že pobývá na hroznech, zajímá se především o mechanicky poškozené bobule. Při zpracování hroznů dochází k jejich rozdrcení a dodávají tím budoucímu vínu pachuť. Jejich tělo obsahuje 100x větší množství látky způsobující tuto pachuť, než sluníčko sedmitečné. Podle studie z USA je pachuť ve vínu patrná již při množství 10 brouků na 5 kg hroznů. Riziko je vyšší u mechanizované sklizně. Der Winzer 28.8.2009/JS

*******************************************************

V Rakousku se očekává o přibližně 13 % nižší výnos hroznů než v roce 2008. Vyplývá to z prvního šetření jejich statistického úřadu. Příčinou je především krupobití a chladno během kvetení révy (sprchnutí hroznů). V sousedním Dolním Rakousku se předpokládá pokles výnosu o 16 % a ve vinařské oblasti Weinviertel dokonce o 26 %. Ve vinařské oblasti Vídeň v důsledku krupobití se obávají meziročního snížení výnosu hroznů o 54 %. V ČR může být výnos hroznů meziročně rovněž až o 30 % nižší. Der Winzer 24.8.2009/JS

******************************************

Původ Veltlínského zeleného. V rakouském Klosterneuburgu nalezl Dr. Regner rodiče odrůdy Veltlínské zelené. Již dříve bylo jasné, že jedním z rodičů je Tramín, ale pro druhého měly stávající odrůdy stále málo genetické shody. Až vinaři na jedné pastvině, která byla vinicí naposledy ve středověku, v St. Georgen (u města Eisenstadt) nalezli rostlinu révy neznámé odrůdy. Genetická analýza prokázala, že jde o druhého rodiče Veltlínského zeleného. Prozatím tato stará odrůda je nazývána jako „réva ze St. Georgen“, i když přímo v té obci ji prý dříve dlouho nazývali „Muškát zelený“. Nyní se porovnává s genobankami révy v okolních státech. Der Winzer 6.8.2009/JS

*******************************************

V Německu vyšla novela prováděcí vyhlášky k vinařskému zákonu. Od 25. července 2009 platí na spolkové úrovni novela vyhlášky, která upravuje národní předpis pro zemské víno podle nových evropských předpisů.

Mimo jiné zavádí k dosavadním nová zemská vína: „Landwein Neckar“, Landwein Oberrhein“, „Landwein Rhein“ „Landwein Rhein-Neckar“ und „Schleswig-Holsteinischer Landwein“. Aby bylo možné tyto chráněné zemepisné údaje automaticky registrovat Evropskou komisí, musí být uznány na národní úrovni a nahlášeny Komisi do 1. srpna daného roku.

Hrozny pro zemské víno mohou pocházet jen z 85 % z uvedeného regionu (dosud to bylo 100 %), zbývajících 15 % může být odkudkoliv z Německa DDW28.7.2009/JS

******************************************************

 

 

V Rakousku se připravuje novela vinařského zákona. Ministerstvo zemědělství předložilo v polovině července novelu do vnějšího připomínkového řízení, které se uzavře 19. 8. 2009. Jde o národní zapracování změn v předpisech ES.

K nejdůležitějším změnám patří zavedení nové kategorie vína bez bližšího označení původu než je stát a s označením odrůdy a ročníku. Je to obdoba zemského vína. Oproti vínu bez označení ročníku a odrůdy (dříve stolní víno) musí vyhovovat přísnějším kriteriím (např. vzhled, bezvadná vůně a chuť). V podstatě se převádí kategorie zemského vína na víno s označením ročníku a odrůdy, dřívější kategorie jednoduchého stolního vína na víno bez označení odrůdy a ročníku. Tím by se měly udržet dosavadní ceny jakostního i zemského vína. Nově se v předpisech ES zavedlo označení původu i pro víno shodně s předpisy pro potraviny. To znamená, že bude víno s chráněným označením původu nebo bez něj. Návrh ale počítá s tím, že se nezavedou pojmy EU ve formě „víno s chráněným zeměpisným označením“ nebo „víno s chráněným označením původu“, ale zůstanou tradiční pojmy „zemské víno“ (pro víno s chráněným zeměpisným označením) a „jakostní víno“ (pro víno s chráněným označením původu). Dosavadní „stolní víno“ ale bude nahrazeno pojmem „víno“. Víno již označené podle dosavadních předpisů může být uváděno do oběhu do 31. 12. 2010.

Nově se ruší povinnost plnit jakostní víno jen do skleněných lahví, bude možné použít obaly i z jiných materiálů. W15.7.2009/JS

 

 

Krupobití zničilo úrodu hroznů ve Vídni. Ve čtvrtek 23. 7. 2009 zničily kroupy přibližně 350 ha vinic ve Vídni, což je téměř polovina plochy vinic města. Škoda se blíží až 100 % a spolu se sady a zeleninou je vyčíslena na 4 miliony Eur. W24.7.2009/JS

********************************************************

 

 

Kokain ve vinařských lahvích. Bulharští celníci objevili 714 litrů zkapalněného, vysoce koncentrovaného kokainu v lahvích mezi láhvemi s vínem. Zásilku objevili v přístavu Varna a pocházela z Bolívie. K nálezu přispěly informace od jejich amerických kolegů. W11.7.2009/JS

*********************************************************

Rakousko se rozhodlo pro další nové DAC-víno. Bude se jmenovat „Leithaberg“ (Leitha = řeka, která tvořila pomyslnou hranici v Rakousko-Uhersku mezi Rakouskem a Uherskem, bylo Předlitavsko a Zalitavsko, naše země a Rakousko patřily do Předlitavska, Slovensko a Maďarsko do Zalitavska) a bude se týkat oblasti okolo města Eisenstadt. Zatím se dokončují přípravy pro vznik. Červené víno musí být z odrůdy Frankovka, ale může jít i o směs s odrůdou Svatovavřinecké, Zweigeltrebe nebo Pinot noir. Bílé víno může být odrůdy Pinot blanc, Chardonnay, Neuburské a Veltlínské zelené, přičemž jejich směs bude povolena. Na trh bude moci být víno uváděno až po delším skladování, bílé po ročním a červené po dvouročním. W6.7.2009/JS

**********************************************************

Německo má novou definici termínu „Enolog“

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Průměrný počet pracovníků na podnik prodávající víno přímo konečnému spotřebiteli se vyvíjel různě podle úspěšnosti podniku na trhu. U středně úspěšných podniků se pohybuje průměrný počet pracovníků kolem pěti a během sledovaných 7 let se zvýšil o 5 %. Z 1/3 jde o příslušníky rodiny majitele, z 1/3 o stálé zaměstnance a z 1/3 o sezonní pracovníky. Špičkové podniky zaměstnávají nyní v průměru 6,2 pracovníka a na počátku sledovaného období to bylo jen 4,6 pracovní síly. Nárůst počtu je zajišťován prostřednictvím stálých zaměstnanců. Naopak u problémových podniků je trend opačný – počet pracovních sil klesá z 5,8 na 3,9, z toho 2 tvoří příslušníci rodiny majitele a jen 0,7 stálí zaměstnanci.

Průměrná velikost středně úspěšného podniku se zvýšila z 11,5 na 13 ha vinic. U špičkových podniků byl nárůst ještě větší – z 13,9 na 17 ha vinic. Naopak u problémových podniků došlo k mírnému poklesu již tak relativně malé plochy vinic – z 9,7 na 9,2 ha.

Průměrná hodnota majetku podniku se u středně úspěšných podniků zvýšila ze 744 tis. na 833 tis. Eur, kdežto u špičkových podniků z 951 tis. na 1,212 mil. Eur. Naopak u problémových podniků bylo zaznamenáno snížení hodnoty majetku z 655 tis. na 530 tis. Eur.

Roční zisk podniku se u středně úspěšných zvýšil z 66 tis. na 86 tis. Eur. V případě špičkových podniků došlo k vyššímu nárůstu (vysokého) zisku – ze 142 tis. na 177 tis. Eur. Nárůst je patrný i u problémových podniků – ze ztráty (- 4 tis. Eur) bylo dosaženo zisku 25 tis. Eur. Zisk vyjádřený na jednotku plochy vinic se u průměrných podniků zvýšil z 5,4 tis. Eur/ha na 6,7 tis. Eur/ha. U špičkových podniků zůstal stabilní ve výši 9,4 tis. Eur/ha a problémové podniky se dostaly z červených čísel – ze ztráty 630 Eur/ha do zisku 3,2 tis. Eur/ha. Z hlediska velikosti podniku byl dosažen nejvyšší zisk na jednotku plochy u podniků do 7,5 ha (7,6 tis. Eur/ha), následovala kategorie 7,5 až 15 ha (7,3 tis. Eur/ha) a u podniků nad 15 ha činil zisk 5,9 tis. Eur/ha.

Při hodnocení rentability je patrná závislost na velikostní skupině podniku. Nejnižší rentabilita (záporná) je u nejmenší skupiny podniků, u prostřední skupiny osciluje kolem nuly a kladná je u podniků nad 15 ha.

Jiná čísla vychází u podniků prodávajících hrozny nebo sudové víno. U průměrných podniků se zvýšil počet pracovních sil z 2,7 na 3,1, zatímco u nadprůměrných podniků jen z 2,8 na 2,9. V obou případech z toho tvoří 1,5 příslušníci rodiny majitele a jen 0,3 sezonní pracovní síly.

Průměrná plocha vinic na podnik se u průměrných podniků zvýšila z 10 na 12,5 ha, u nadprůměrných podniků pak z 11,6 na 14,3 ha.

Hodnota majetku podniku stoupla v obou kategoriích, v případě průměrných podniků z 383 tis. Eur na 490 tis. Eur a u kategorie nadprůměrných podniků ze 414 tis. na 543 tis. Eur. Je zde patrný značný rozdíl v porovnání s podniky, které prodávají lahvové víno přímo spotřebiteli, což je logické.

Roční zisk se u průměrných podniků zvýšil ze 49 tisíc Eur na 54 tisíc Eur. V případě nadprůměrných podniků to bylo z 50 tisíc na 77 tisíc Eur. Zisk na plochu vinic se u průměrných podniků mírně snížil ze 4,2 tis. na  4 tis. Eur/ha, kdežto v kategorii nadprůměrných podniků došlo k navýšení – ze 3,8 tis. na 5,2 tis. Eur/ha.

 

Podle jednotlivých německých vinařských oblastí

;>· mají v průměru největší vinařské podniky

o z pohledu přepočtených pracovních sil Bádensko (7,3) a Falc (6,2), naopak nejmenší Mosel (2,9 – z toho 1,6 tvoří rodina majitele, 1 stálý zaměstnanec a 0,3 sezonní pracovní síla)

o z pohledu plochy vinic na podnik Falc (17,7 ha) a Rheinhessen (15,9 ha), naopak nejmenší má Mosel (5,8 ha) a Württemberg (9 ha)

o z hlediska vlastněného majetku Franky (1,03 mil. Eur) a Bádensko (967 tis. Eur), naopak nejmenší Mosel (346 tis. Eur)

· dosahují největšího průměrného zisku

o za rok na podnik ve vinařských oblastech Rheingau (117 tis. Eur) a Bádensko (108 tis. Eur), naopak nejmenšího v oblastech Mosel (62 tis. Eur) a  Württemberg (75 tis. Eur)

o za rok na plochu vinic v oblastech Rheingau (11,7 tis. Eur/ha) a Mosel (11,1 tis. Eur/ha), naopak nejmenšího ve Falci (5 tis. Eur/ha) a Francích (5,4 tis. Eur/ha).

DDW10/3/JS

********************************************

Evropská komise posunula účinnost povinnosti uvádět na etiketě vína alergeny. Konkrétně jde o kasein, vaječný albumin a pšeničný protein. Tato povinnost začne platit nejdříve po 31. 12. 2010. Mezitím se provádí studie, které mají prokázat, že po provedeném čiření tyto látky ve víně nezůstávají nebo zůstávají jen v takových stopách, které nemohou způsobit alergie. Pokud se to prokáže, na etiketě vína by nemusely být uváděny žádné alergeny, zůstalo by se pouze u siřičitanů jako dosud. J. Sedlo

Ve světě se pije stále více a lepšího vína. Zvyšuje se světová produkce i spotřeba vína. V letech 2003 až 2007 se zvýšila produkce vína o 1,78 % na 255 mil. hl, pro období 2008 až 2012 se předpokládá nárůst o 3,8 % na 272 mil. hl. Více než polovina vína vzniká ve Francii, Itálii a Španělsku. Stoupnout má během let 2008 až 2012 i spotřeba, a sice o 6 % na 253 mil. hl. V roce 2007 Itálie poprvé předběhla Francii ve spotřebě vína, na třetím místě jsou Spojené státy, které pravděpodobně budou v roce 2012 na prvním místě. Ale značně se snaží i Rusko a Čína. Spotřeba v Rusku vzroste o 25 % a v Číně o 37 %. Od roku 2005 vydávají obyvatelé Anglie více peněz za víno než obyvatelé Francie. DDW9/1/JS

Krupobití v Německu. Úterý 26. 5. Bylo označeno německou pojišťovnou Vereinigten Hagelversicherung za den s největšími škodami krupobitím v historii pojišťovny (180 let). Na jihu a jihovýchodě Německa byly zemědělcům způsobeny škody ve výši 100 milionů Eur, z toho na speciálních kulturách 60 milionů Eur. Jenom v Bavorsku a Bádensku-Würtembersku bylo nahlášeno 8,5 tis. případů škod. Nejvíce postiženou oblastí byl pás dlouhý asi 400 km od Kostnice až po Šumavu. Vinice v okolí Bodamského jezera jsou poškozeny asi z 85 %. Sítě určené ke snížení škod krupobitím byly celé potrhané a tak nakonec jen celkové škody způsobené krupobitím jen zvýšily. DDW9.6.2009/JS

Vinice v Německu v roce 2008. Celková plocha vinic činila 102.340 ha. Je to o 0,3 % více než před rokem, plodných bylo 99.744 ha a mladých 2.596 ha. Podíl bílých činil 64 % a zvýšil se tak meziročně o 1 %. Nejčastější odrůdou je Ryzlink rýnský (22 %), následuje Müller Thurgau (14 %), Pinot noir (12 %), Dornfelder (8 %) a Sylvánské zelené (5 %). DDW10/1/JS

Nabídka vinařských produktů pro celý den. Jedno vinařství v jižní Falci nabízí své produkty určené ke snídani, obědu a večeři. Ke snídani nabízí láhev hroznového moštu a k obědu lehké růžové víno nebo Pinot blanc v půllitrové láhvi doporučované jako optimální množství k obědu pro dvě osoby. K večeři pak doporučuje láhev Ryzlinku rýnského, Pinot noir nebo cuvée z podniku. Celá sada po dvou láhvích ke každému jídlu je také zasílána za 36 Eur (včetně všech poplatků) na dobírku. DDW10/2/JS

********************************************

Nejsevernější německá vinice. V Severním moři na ostrově Sylt (u hranic s Dánskem) byly v květnu 2009 vysazeny první keře nové komerční vinice. Teploty a sluneční svit by měly pro získávání dostatečně kvalitních hroznů postačovat, z obavy před vysokými srážkami a vlhkostí se vinař rozhodl pro interspecifické odrůdy Solaris, Johanniter a Muscaris. Očekává, že první víno uvede na trh po sklizni 2011. W5.6.2009/JS

Réva v poušti. Bývalý manažer koncernu Shell pěstuje révu a vyrábí víno již deset let v oáze v Namibii. Chladný vzduch od moře a stín palem chrání hrozny před úpalem. Ročně produkuje z plochy něco přes jeden hektar asi 3 tisíce lahví vína údajně výborné kvality. Veškeré víno prodává jen přímo „z oázy“, zkrátka kdo chce ochutnat pouštní víno, musí si pro něj přijet. W4.6.2009/JS

Největší vinařské muzeum na světě je v Oppenheimu. Kolem 4 tisíc exponátů je rozděleno do tematických kategorií jako vinařské právo, degustace, analýza vína, obchod s vínem, vinné lístky v gastronomii, vinné etikety, staré láhve, víno a zdraví, víno v umění atd. DDW8/1/JS

***********************************************

Odrůda Pinotin. Dává víno rubínové barvy s vůní po višních. Hrozny dozrávají asi týden po Regentu. Jde o interspecifickou odrůdu vyšlechtěnou Valentinem Blattnerem ve Švýcarsku, sazenice révy produkuje Volker Freytag v Německu (oba měli přednášku 29. 5. 2009 v Lednici na ZF). Dobře odolává padlí i plísni révové, stejně jako plísni šedé. Je velmi odolná vůči zimním mrazům. Víno se v Německu nyní prodává ze dvora za přibližně 4 Euro/láhev. DDW8/2/JS

 

Pěstování révy za účelem produkce listů. Na světě se sklízí ročně přes 5 tisíc tun révových listů. Ty se pak nakládají do slaného nálevu, pasterizují a následně uvádějí do oběhu. K největším jejich producentům patří Turecko, Kalifornie a Řecko, ale pěstují se i ve Vietnamu. Buď jde o resistentní odrůdy, nebo se do sběru listů (květen) réva nesmí ošetřovat. Hrozny se přitom nesklízí. Listy by měly být kulaté o průměru 14 až 17 cm. DW2/1/JS

Krupobití na jihu Francie. Celkem bylo v polovině května postiženo několik tisíc hektarů vinic. Ve vinařské oblasti Medoc činí škody 50 až 80 % předpokládané sklizně, v Saint-Emilion přes 30 % a v Entre-Deux-Mers téměř vše. Až čtyřcentimetrové kroupy pourážely celé letorosty. W18.5.2009/JS

*******************************************

V Rakousku se od 1. ledna 2009 zjišťuje při zatřiďování jakostního vína i obsah malvidinu. Jeho množství nesmí překročit 15 mg/l, jinak je víno sestupněno do stolního vína. Jde o barvivo, které není toxické ani neovlivňuje vlastnosti vína z hlediska výživy ani chuti. Je využíváno pouze jako znak rozlišující víno z odrůd Vitis vinifera od kříženců s jinými druhy révy. V jižním Burgenlandu se ještě pěstují na malé ploše americké hybridy jako Isabella, Clinton nebo Noah. Z marketingových důvodů (zvláště v případě exportu) se chce zabránit přidávání vína z těchto, ale i některých jiných kříženců, do jakostního vína. Stopy malvidinu lze zjistit i u odrůd Muscat bleu, Monarch, Regent, Rondo, Cabernet Cortis, Cabernet Carol. Naopak další odrůdy jako Medina, Rathay, Roesler a Seifert tyto stopy nevykazují. Neexistuje ani závislost mezi odolností odrůdy vůči houbovým chorobám a obsahem malvidinu. Existují metody již pro stanovení velmi malého podílu malvidinu (kolem 0,5 mg/l), ale v tak malém množství se může vyskytovat i ve vínech dalších modrých odrůd. Proto zatím OIV doporučuje hranici 15 mg/l a tuto nově přejalo i Rakousko. W1/1/JS

Rakousko vydává na marketing vína prostřednictvím Weinmarketingservice GmbH ročně přibližně 7,4 mil. Eur. 46 % z toho platí vinaři a 54 % spolkový stát a země. O marketing vína v této organizaci pečuje 23 zaměstnanců, přičemž se nezabývají výběrem finančních prostředků, ten zajišťuje jiná organizace v rámci celého zemědělství – AMA.

V gastronomii se podává více než 80 % rakouského vína a necelých 20 % vína ze zahraničí. Domácnosti konzumují rakouské víno asi ze 75 %, to znamená, že v obchodech s potravinami včetně nákupu přímo od vinařů Rakušané nakupují 55 % tuzemského vína. Pro konzumaci v domácnostech si nakupují necelých 30 % veškerého vína přímo u vinařů (v době vstupu do EU v roce 1995 to bylo ještě 50 %), v obchodech s potravinami necelých 55 % (1995: 35 %) a na ostatní místa (vinotéky, benzinky) zbývá mírně přes 15 % (1995: 15 %). Na nákupech v obchodech s potravinami se podílí červené víno necelými 60 % a od roku 2003, kdy dosáhl vrcholu (cca 62 %), klesá. 
Export vína v celkovém objemu oproti roku 2003 výrazně poklesl a činí nyní asi 600 tis. hl (přibližně objem naší roční produkce vína). Avšak ve finančním vyjádření od roku 1986 (diethylenglykol) trvale narůstá a v roce 2008 bylo exportováno víno již za více než 110 milionů Eur (o něco méně, než činila hodnota našeho veškerého dovozu vína). Nejvíce vína je vyváženo do Německa a jeho objem i cena trvale narůstá. Objemem je na druhém místě ČR, ale toto množství se rok od roku snižuje. Zato hodnota je přibližně stabilní, jsme však až na 4. místě za Švýcarskem a USA. U obou těchto zemí narůstá každoročně objem i hodnota. Polsko je pro Rakousko 8. největší exportní zemí v hodnotovém vyjádření a vyvezli tam 5,4 tis. hl za 1,3 mil. Eur. (ČR do Polska vyvezla 3,4 tis. hl za 18 mil. Kč.) Dvě třetinu exportu rakouského vína tvoří lahvové víno. 
V roce 2008 byl nadále sponzorován každodenní televizní pořad „Jaro/léto/podzim/doba zimy(vinařů)“ o tuzemském vínu. Obdobně tomu bylo s pořadem „Země a lidé“. Sponzorován byl i každodenní pořad o vaření „Právě vaříme s Andim a Alexem“, kde byla několikrát týdně prezentována vína ze Salonu vín. 
Finančně i organizačně byla podpořena návštěva 585 osobám ze zahraničí (novináři, dovozci, sommeliéři), mezi nimi bylo i z ČR 20 dovozců a 27 sommeliérů. Hlavní práce v zahraničí je ale zaměřena na tištěná média. Byly tak hrazeny články či reklamy v novinách a časopisech v Anglii, Austrálii, Belgii, ČR (Imperial Life, Hotel Revue), Dánsku, Finsku, Holandsku, Izraeli, Japonsku, Kanadě, Koreji, Norsku, Rusku, Švédsku, Švýcarsku, Ukrajině a USA. V Anglii, Finsku, Kanadě, Německu, Švýcarsku a USA vyšly články od místních novinářů o rakouském vinařství v tamních médiích. W1/2/JS

Konec značení „Chateau“ pro vína z USA. V březnu 2009 skončila platnost dohoda z roku 2006 mezi EU a USA o přechodné možnosti používat název Chateau u výrobků z USA. S takto označenými víny z Ameriky se můžeme setkat jen, pokud byly uvedeny do oběhu před 10. 3. 2009. W10.4.2009/JS

Rakouská inspekce hodnotí i vína z Maďarska a Slovenska. Někteří vinaři z Maďarska a Slovenska nechávají zatřídit svá vína v Rakousku, jak jim to umožňují předpisy ES. Důvodem předložení vzorku v Rakousku je kratší doba mezi odběrem vzorku a vydáním rozhodnutí oproti stavu v jejich státě.  W2/1/JS

Pokles exportu australského vína. Po více než desetiletí trvající nárůst exportu australského vína došlo v roce 2008 k jeho výraznému snížení, meziročně o 18 %. Jako důvod se uvádí kolísání kurzu měny a světová hospodářská krize. Největším odběratelem australského vína z EU je Anglie, kde se snížily dodávky o 10 %. W2/2/JS

Požáry v Austrálii ničí vinice. Nejničivější požáry v historii Austrálie ničí celá vinařství, jejich plochy vinic. Mimoto se předpokládá, že obrovská vedra z února 2009 způsobí meziroční pokles úrody hroznů o přibližně 15 %. DDW4/1/JS

Podvody s vínem v Německu. V období od ledna 2005 do března 2007 záměrně klamavě deklarovalo jedno vinařství prodávané víno v celkovém objemu 105 tisíc litrů. U soudu si za to vinař „vysloužil“ 8 měsíců odnětí svobody. DDW4/2/JS

Oblíbenost různých druhů zátek v Rakousku a Německu. Byla zpracována studie o oblíbenosti jednotlivých druhů uzávěrů lahví, celkem bylo dotázáno asi 700 vinařů a spotřebitelů v Rakousku a Německu. Nejlepší budoucnost má před sebou zřejmě prodloužený šroubovací uzávěr (A: 81 %, D: 90 %), následuje přírodní korek (A: 38 %, D: 34 %), krátký šroubovací uzávěr (A: 16 %, D: 20 %), plastový „korek“ (A: 13 %, D: 14 %), korunkový uzávěr (A: 9 %, D: 5 %) a nejmenší šanci dotazovaní dali skleněné zátce (A: 3 %, D: 0 %). 
Dotázaní rakouští vinaři používají pro jakostní víno prodloužený šroubovací uzávěr ze 44 % a přírodní korek z 29 %. Naopak v Německu se nejčastěji pro jakostní víno používá přírodní korek. Korunkový uzávěr se používá především pro stolní a zemské víno. V Rakousku přibližně u 60 %, kdežto v Německu jen pro necelých 10 %. Za to v Německu je nejčastějším uzávěrem pro zemské víno šroubovací uzávěr (dlouhý ze 45 % a krátký ze 17 %). Korunkovému uzávěru se do budoucna moc šancí nedává. 
Skleněná zátka je u konzumentů docela oblíbena, ale její nevýhodou je vysoká cena a časté stížnosti obchodníků z poškození při manipulaci ve skladech. 
Zátky z drceného lepeného korku a plastové „korkové“ zátky byly vyhodnoceny jako nejhorší. Ale zde je zajímavé, že především u osob pod 40 let, ti starší na ně tak negativně nenahlíží. W3/1/JS

******************************************************

Projevy krize. Celosvětová hospodářská krize se začala projevovat už i v německém vinařství. Export moselského vína meziročně poklesl o 17 % a ceny v důsledku silného eura a slabého dolaru v roce 2008 stagnovaly. Snížil se i prodej vína v diskontech, zatímco dodavatelé do gastronomie a spotřebitelům přímo ještě potíže nemají. Vzhledem ke sklizni 2008 a cenám sudového vína se očekávají další problémy u výrobců sudového vína. DDW/12.2.2009/JS

Víno a krize ve světě. První projevy krize byly zaznamenány již v roce 2008. Oproti roku 2007 klesla celosvětová spotřeba vína o 2 mil. hl, především ve Francii, Itálii, Španělsku a Německu. Plocha vinic se snížila o 28 tisíc hektarů (v důsledku podpor EU na klučení). Přesto produkce vína se meziročně mírně zvýšila asi o 1 mil. hl, především ve Francii. OIV/JS

Velmi nízké teploty v zimě v Německu. V nejsevernější německé vinařské oblasti Saale-Unstrut poklesly teploty po vánocích 2008 v některých polohách až na -25 oC. Očekává se tam proto poškození oček u méně odolných odrůd. DDW3/1/JS

 

 

Je vytvořena v souladu s Mezinárodní unií enologů a podle ní je enologem osoba s ukončeným akademickým vzděláním, která vykazuje vědecké a technické znalosti, které úspěšně získala na některé uznané vysoké škole (univerzitě, odborné vysoké škole apod.). Enolog je schopen, za dodržení zákonných předpisů, provádět na svou odpovědnost následující funkce:

1. Převzít plnou odpovědnost za technologickou přípravu nápojů vinného původu a ručit za jejich kvalitu;

2. Analyzovat pomocí fyzikálních, chemických, mikrobiologických a organoleptických metod kvalitu vyrobených produktů a vyhodnocovat získané výsledky;

3. Vyhodnocovat vztahy mezi ekonomickou situací a prodejem produktu, podstatně rozvíjet tento prodej produktu a jeho uvádění na trh;

4. Rozumně využívat znalosti a informace získané během studia z vědeckých či technických zdrojů v oblasti vinohradnictví, vinařství a technologie nápojů, být připraven dále odpovědně pracovat v rámci technologického výzkumu a využívat jeho výsledků;

5. Spolupracovat na dalším vývoji technologií a výrobních provozů a se zodpovědností řídit nasazení potřebné techniky a materiálů;

6. Odpovědně vůči člověku a přírodě plánovat výsadbu vinic, provádět ji a dohlížet na péči o vinice.

Německé vysoké školy uznané Svazem německých enologů:

• Vysoká odborná škola Wiesbaden, Fachbereich Geisenheim (od 1.9.2009 Vysoká škola RheinMain), studijní obor

o Vinohradnictví a enologie (Dipl.-Ing. a bakalář)

o Technologie nápojů (Dipl.-Ing. a bakalář)

o Mezinárodní sklepní hospodářství (bakalář)


• Vysoká škola Heilbronn – Ekonomika vinařství (bakalář)

• Univerzita Gießen / Výzkumný ústav Geisenheim / Vysoká odborná škola Wiesbaden (PhD.)

• Univerzita Hohenheim (PhD.)

• Evropský doktorát „Vinifera“ Montpellier / Geisenheim et.al. (PhD.)

• Spojení Vysoké odborné školy Ludwigshafen/ DLR Neustadt, (bakalář), zatím bez absolventů


DDW10 a 12/4/JS



Ekonomicko-statistické hodnocení německých vinařských podniků v letech 2000/2001 až 2006/2007